bs flag go to the original language article
This article has been translated by Artificial Intelligence (AI). The news agency is not responsible for the content of the translated article. The original was published by FENA.

Brusel, (Fena) – Zpravodaj Evropského parlamentu (EP) pro Bosnu a Hercegovinu Ondřej Kolář uvedl v rozhovoru s bh. novináři, že je pesimistický ohledně situace v BiH, varujíc, že domácí politici se vyhýbají odpovědnosti, zpomalují reformní procesy a často se spoléhají na vnější aktéry místo toho, aby sami činili klíčová rozhodnutí.

– Mluvíc otevřeně a upřímně, jsem poněkud pesimistický ohledně současné situace v Bosně a Hercegovině, protože mám dojem, že je mnoho lidí na veřejných funkcích, kteří se nějak spoléhají na vnější aktéry, kteří nejsou ochotni převzít odpovědnost za provádění nezbytných reforem, které by zemi posunuly vpřed a skutečně být odpovědní za to, co dělají. Zdá se mi, že se snaží, nebo možná ani nesnaží, ale jednoduše se spoléhají na ostatní, aby učinili rozhodnutí místo nich, a pak to používají jako alibi pro svou vlastní nečinnost, pro svou vlastní neschopnost, ale když někdo jiný učiní rozhodnutí nebo se jim něco vnucuje, mají tendenci to kritizovat s tvrzením, že by oni učinili lepší rozhodnutí, přestože to nebyli schopni udělat. To samozřejmě vše zpomaluje, zpomaluje reformy, které je třeba provést jak uvnitř země, tak směrem k Evropské unii (EU) – řekl Kolář.

Zdůraznil, že pro něj je velmi důležité přijet do Bosny a Hercegoviny, být zde a mluvit s politiky, neziskovým sektorem a veřejností, aby na místě viděl, jaká je situace skutečně, a aby si mohl nějakým způsobem utvořit svůj názor.

– Pozorovat věci z dálky je zcela jiné než mluvit s lidmi na místě. Nechci zakládat svou zprávu na dojmech, ale na faktech, a proto velmi chci znovu přijet do BiH a mluvit se všemi relevantními aktéry, se kterými mohu mluvit. To jsem dělal i dříve, když jsem připravoval minulou zprávu. Proces je takový, že nejprve od Komise dostaneme návrh zprávy, ve které se uvádí a komentuje pokrok země, jaké reformy se provádějí a jak postupuje proces reforem, a poté jako Parlament zprávu skutečně prostudujeme a přijmeme rozhodnutí. Měli bychom „prověřit“ zprávu, tedy jasně říci, zda s ní jako Parlament souhlasíme. Když přijmeme konečné rozhodnutí, s konečným textem, je zasláno k hlasování na plenárním zasedání, aby se zjistilo, zda Parlament zprávu přijme nebo ne – dodal Kolář.

Uvedl, že je nesmírně důležité, aby Evropský parlament komunikoval se svými partnery v Parlamentu Bosny a Hercegoviny.

Zdůraznil, že podle jeho názoru je Milorad Dodik jedním z důvodů, proč reformy v Bosně a Hercegovině nepostupují dobře.

– Nevím o žádných jednáních za zavřenými dveřmi, která by se mohla konat, pokud jde o pana Dodika. Jsem si docela jistý, že postoj EU jako celku zůstává stejný. Máme určitá pravidla, kterých se držíme a od kterých nemůžeme ustoupit, protože pokud bychom od těchto pravidel ustoupili, například od vlády práva, která je v tomto případě velmi důležitá, celý proces by se mohl jednoduše hodit do koše. Opět, mluvíc zcela upřímně, myslím, že Dodik je vlastně jedním z důvodů, proč reformy v BiH nepostupují dobře. Nevím, zda vůbec chce, aby se BiH stala součástí EU, nebo zda chce, aby byla izolovaným státem, nebo zda chce, aby se Bosna a Hercegovina rozpadla a Republika Srpska se stala součástí Srbska. Kdo to ví? Ale hra, kterou hraje, není něco, co by EU jako celek, jak jsem řekl, mohla přijmout. Vím, že existují země, jako je Maďarsko, které nějakým způsobem podporují Milorada Dodika, protože to je součást jejich politiky vůči Evropské unii – vytvářet nepořádek – uvedl Kolář.

Zdůraznil také, že transparentnost je jedním z základních principů a jedním z pilířů demokracie, a že je zvlášť důležitá v kontextu volebních procesů.

Uvedl, že mnozí politici na západním Balkánu, ale i v Evropské unii, nechápou, co znamená být transparentní a transparentně komunikovat s veřejností.

– Pokud politici něco skrývají, pak nemohou očekávat, že jim lidé budou důvěřovat, a transparentnost a důvěra jdou ruku v ruce. Dokud politici v zemích uchazečích to nepochopí, dokud nechtějí reformovat volební proces tak, aby byl zcela transparentní a aby neexistoval žádný způsob, jak by mohl být jakkoli zkreslen, pak bude samozřejmě velmi těžké věřit, že skutečně chtějí být součástí demokratického světa. Myslím, že to je vlastně výzva, kterou sdílíme a na které musíme společně pracovat. Rozhodně považuji za nutné provést základní, silnější reformy – řekl Kolář.

Zdůraznil, že lidé v Bosně a Hercegovině musí zvolit politiky, kteří chápou, že Dayton je dočasný, že nemůže trvat a že vlastně zpomaluje pokrok tohoto státu, takže by se BiH mohla nazývat jakousi formou protektorátu.

Pokud jde o hlavního vyjednavače Bosny a Hercegoviny s Evropskou unií, Kolář zdůrazňuje, že to musí být osoba, která je odborníkem na to, jak převést potřeby země jako celku, a ne pouze jedné etnické skupiny.

– Mám strach, že politici v Bosně a Hercegovině často přemýšlejí v rámci své vlastní etnické příslušnosti a že nějak věří, že zastupují pouze jednu z etnických skupin. Pokud se takový přístup uplatní při výběru hlavního vyjednavače a pokud hlavní vyjednavač bude osoba, která sama věří, že mluví pouze jménem jedné ze skupin, ať už Chorvatů, Bosňáků nebo Srbů, pak proces nikdy nepokročí. Nejsem ten, kdo by měl dávat lekce BiH o tom, jaký politický orgán by měl tuto osobu zvolit. Moje jediná zpráva, moje jediná přání je, aby odpovědní politici pochopili, že tato osoba bude mluvit jménem celé země, a ne pouze jedné její části – řekl Kolář.

Také, když mluvil s bosenskohercegovinskými novináři v Bruselu, uvedl, že se obává, že někteří politici v Bosně a Hercegovině hrají hry s Evropskou unií.

– Když se podívám na zprávy z Evropské komise a na to, co jsem sám viděl v BiH, nejsem si jistý, že ti, kteří říkají, že se reformy provádějí, jsou skutečně upřímní a že sami považují reformy za potřebné, takže musím říci, že jsem zde velmi opatrný. Samozřejmě, že dialog je vždy nezbytný, ať už se jedná o vnitřní záležitosti země nebo o vnější, a v každém případě je potřebný, aby se pokročilo. Pokud není pokrok, je třeba dialogem vysvětlit, proč k pokroku nedošlo, kde můžeme nabídnout určitou pomoc. Evropská unie zde není, aby činila rozhodnutí místo někoho, my pouze můžeme ukázat správnou cestu nebo dávat nějaké směrnice, zejména pokud země není členem EU – uzavřel Kolář. (27.11.)