go to the original language article
Naše města musí a mohou stát odolnějšími, lidštějšími a ekologičtějšími, zdůraznil komisař pro udržitelné dopravy a cestovní ruch, Apostolos Tzitzikostas, při proslovu na Fóru řecké sítě odolných měst.
Tématem dvoudenního Fóra byl „Dialog o odolnosti: Aktivní podpora řeckých měst v rámci zmírňování a přizpůsobování se klimatickým změnám“ a na jeho pracích se zúčastnilo více než 120 starostů z celé Řecka, politiků a vědců.
Tento dvoudenní diskuse pokrývá moderní problémy, aktuální výzvy, které v každém případě vyžadují plán a odhodlanost k jejich řešení, a skutečně, hlavním středem těchto otázek jsou města a městská centra po celém světě, uvedl od začátku svého projevu.
Jak řekl, do roku 2030 bude 60 % světové populace obývat města a toto číslo by mělo dosáhnout 80 % do roku 2050. Tento prudký urbanizační proces vytváří demografické, sociální a environmentální výzvy. Zdůraznil také, že města zaujímají asi 3 % zemského povrchu a produkují 72 % celosvětových emisí skleníkových plynů, zatímco v Evropské unii se tato čísla příliš neliší, jelikož města pokrývají pouze 4 % rozlohy, ale jsou domovem pro 75 % obyvatel a představují 65 % celkové spotřeby energie a 70 % emisí oxidu uhličitého.
EU důsledně propaguje udržitelné politiky a aktivně podporuje města prostřednictvím programů, akcí a financování
Pro Tzitzikostase jsou klimatické změny a urbanizace „dvě celosvětové mega-trendy“ a „musíme zkoumat jejich vzájemnou interakci“, jak řekl, zdůrazňujíc, že „co dělají města, nás musí zajímat“, a především, co dělají města v oblasti Středomoří, protože „vidíme nejintenzivnější dopady klimatických změn“. Dopady, které „ohrožují zdraví a život občanů, bezpečnost infrastruktury a ekonomickou udržitelnost městských center“, jak poznamenal.
Nicméně, upřesnil, že „není vše černé a temné“, protože existují tři důvody k optimizmu: Za prvé, konečně jsme pochopili výzvu hlouběji – a toto dvoudenní fórum, ale i širší akce Řecké sítě odolných měst, je dalším důkazem, že veřejný dialog, veřejné politiky, cíle a priority byly správně orientovány. Za druhé, „jsme součástí unie, která má tyto problémy středobodem své politiky, v EU, která usilovně prosazuje udržitelné politiky a aktivně podporuje města prostřednictvím programů, akcí a financování. A za třetí, „máme nyní znalosti, technologie, prostředky a nástroje k dosažení velmi důležitých cílů“, a EU také uznává, že přechod k odolným a udržitelným městům vyžaduje integrované spolupráce, strategie a inovativní řešení, která nevznikají automaticky, vyžadují strategická a politická rozhodnutí a především vytrvalost při jejich realizaci.
Pokud jde o příslušné evropské programy a komunitní financování, uvedl význam programu „Horizon“, který financuje projekty pro inovativní řešení, Fondu obnovy a odolnosti, který má k dispozici významné prostředky pro udržitelný rozvoj měst, a ESIF, což je jeden z nejsilnějších nástrojů, které regiony a obce mají k dispozici, jak řekl, pro moderní fyzickou a digitální infrastrukturu, a odkázal na program 100 Klimaticky neutrálních a chytrých měst, který má za cíl do roku 2030 učinit evropská města průkopníky klimatické neutrality.
Jak řekl, Athény, Thessaloniki, Trikala, Kozani, Ioánnina, Kalamata, spolu s dalšími 106 městy, snižují své atmosférické znečištění o 200 milionů tun a rozvíjejí projekty a akce, aby se tato města stala lidštějšími. Také připomněl, že 90 % evropských akcí k řešení klimatických změn se dnes realizuje regiony a obcemi.
„Naše města proto musí a mohou stát odolnějšími, lidštějšími a ekologičtějšími“
Poté, Tzitzikostas podrobně zmínil o evropských iniciativách souvisejících s jeho portfoliem Udržitelných doprav a turismu.
Ohledně městské mobility, ať už se jedná o elektrická auta, nebo o způsoby dopravy nebo rozšíření možností přepravy na kolech, řekl, že jak prostřednictvím nové strategie pro evropskou automobilovou průmysl, kterou nedávno představil v Bruselu, tak prostřednictvím strategie pro udržitelné dopravy, která se připravuje, a také prostřednictvím strategie pro evropské přístavy, na kterých se momentálně pracuje a které mají být představeny v roce 2025, „podporujeme důsledně investice do moderní, čisté, městské mobility, investice do elektrifikace a udržitelných paliv, investice do inovací a digitální transformace“.
„Musíme snížit závislost na fosilních palivech a vytvořit odolnější energické sítě. Musíme rychleji instalovat více elektrických nabíjecích stanic. Dopravní prostředky musí být udržitelnější. Musíme využívat digitálních řešení a chytrých technologií pro lepší správu zdrojů a městských systémů. Rozšiřovat cyklistickou infrastrukturu. Zlepšit bezpečnost pro naše spoluobčany, kteří se pohybují pěšky,“ řekl.
Taktéž označil za velmi důležité pro Komisi, ale také pro něj osobně, evropskou podporu členským státům, aby následně poskytovaly ekonomické a daňové pobídky všem a zejména spoluobčanům s nižšími příjmy, aby měli přístup k čistějším vozidlům nových technologií. Jak řekl, mobilita je právo, bez ohledu na to, kde člověk žije a jaké má životní prostředky, a proto je jeho absolutní prioritou zajistit, že nikdo nebude ponechán pozadu, na okraji.
Při zmínce o turismu zopakoval důležitost toho, že poprvé v historii EU byl turistický sektor přidán do portfolia komisaře a, jak řekl, „v současné době pracujeme na nové evropské strategii pro turismus, prostřednictvím které chceme odpovědět na základní otázku, jak vyvážit růst s ochranou životního prostředí a dědictví“.
Mluvil o „vyváženém turismu“, protože některé destinace čelí jevům nadměrné populární obsazenosti, zatímco jiné, s výjimečnou krásou a zvláštními charakteristikami, zůstávají nevyužity. Zmínil zesílení štábů pro řízení destinací, zdůrazňujíc klíčovou roli obcí v tomto úsilí, a mluvil o dosažení většího turistického toku na více destinací – s výhodami pro více místních komunit a s ulehčením nejvíce přetíženým destinacím – rozšíření turistické sezóny na dvanáct měsíců, ale také ochranu a zachování přírodního a kulturního dědictví.
Tzitzikostas při zmínce o dnešní geopolitické situaci upřesnil, že „ano, získali jsme více priorit, neměníme priority“, a co se týká dopadů klimatické krize, řekl, že podle prognóz do roku 2050 poklesne turismu o 10 % a, jak řekl, Řecko, jako středomořská země, je v první zóně zemí, které, pokud věci nepůjdou dobře, pocítí nevyčíslitelné důsledky“.
Dnes si nikdo neumí představit náklady, které budeme nevyhnutelně nuceni uhradit, pokud budeme věci nechat rozvíjet se podle nejhoršího scénáře, doplnil.
„Naše města tedy musí a mohou stát více odolná, lidštější a ekologičtější. To je jediná vstupenka, pokud chceme, aby naše města měla ekonomický rozkvět, přitahovala investice, bojovala proti nerovnostem a podporovala sociální soudržnost,“ uzavřel Tzitzikostas.
Přečtěte si také: