Brusel – Plánovaný Fond konkurenceschopnosti, který navrhuje Evropská komise ve víceletém rozpočtu na období 2028 až 2034, je podle českého ministra průmyslu Lukáše Vlčka zatím jen velmi obecný a je potřeba, aby unijní exekutiva přicházela s konkrétními nástroji. Rozpočet Fondu pro konkurenceschopnost je navržen na 409 miliard eur (9,9 bilionu korun) a cílem má být podpora evropských firem a technologií a posílení konkurenceschopnosti a odolnosti Evropy. Česko v této souvislosti zdůrazňuje i odbourání bariér na vnitřním trhu EU, dodal dnes v Bruselu Vlček.
Fond konkurenceschopnosti je novou iniciativou v rámci navrhovaného víceletého rozpočtu EU od roku 2028. Unijní ministři průmyslu dnes na toto téma absolvovali první debatu. Fond by měl kromě zvýšení konkurenceschopnosti i zjednodušit administrativu a urychlit cestu od výzkumu a vývoje k průmyslové výrobě strategických technologií. Jde přitom o konsolidaci 14 současných programů v nynějším sedmiletém rozpočtu Evropské unie.
„Fond je zatím jen velmi obecný. My se řadíme ke státům, které říkají, že potřebujeme, aby nástroje, se kterými Evropská komise přichází, byly velmi konkrétní,“ řekl novinářům Vlček. Česko podle něj podobně jako Itálie říká, že „fond je potřeba, je ale třeba ho zjednodušit a řadu různých nástrojů propojit do jednoho“.
Částka přes 400 miliard eur se může na jednu stranu zdát malá, nicméně pro konkurenceschopnost Evropy je podle Vlčka třeba se zaměřit i na řadu jiných kroků. „Je zde pořád řada bariér ve vnitřním trhu, které my jako Česká republika kritizujeme, přicházíme s konkrétními návrhy, jak je rušit a zjednodušovat,“ uvedl český ministr. „To hlavní, co musíme rozhýbat je kapitál, tedy přístup ke kapitálu hlavně pro malé a začínající firmy, pro start-upy, které mnohdy nacházejí jednodušší kapitál třeba ve Spojených státech. To je jedna z bolestí Evropy,“ dodal Vlček.
Vytvoření fondu je zatím jen návrh, mnohé parametry se tak během jednání o novém víceletém rozpočtu EU mohou změnit. Kritici v této souvislosti varují zejména před tím, že zjednodušení často neznamená odbourání administrativních překážek. Navíc není jasné, jaký bude mít fond dopad na jednotlivé členské státy. Některé se obávají, že mohou být v nevýhodě oproti „zkušenějším zemím“, které budou schopny připravit kvalitnější projekty a čerpat tak většinu prostředků. (29. září)
Redakční odpovědnost za publikaci nese CTK.