go to the original language article
Brusel – Politika soudržnosti EU musí být přímo propojena s budováním konkurenceschopnosti. Uvedl to v úterý pro zpravodaje TASR předseda Bratislavského samosprávného kraje (BSK) a vedoucí slovenské delegace na říjnovém plenárním zasedání Výboru regionů v Bruselu Juraj Droba.
Juraj Droba uvedl, že v rámci politické frakce Evropští konzervativci a reformisté (ECR) ve Výboru regionů dostal prostor, aby na úvod Týdne regionů promluvil jménem předsedy frakce ECR ve Výboru regionů Marca Marsilia. „Představil jsem vizi kohezní politiky, její propojení s konkurenceschopností. Můj projev byl také o tom, že regiony a místní a regionální samosprávy musí sedět u stolu, když se rozhoduje o eurofondech. Momentálně se to velmi centralizovalo a my se tomu bráníme,“ popsal situaci.
Dodal, že představitelé regionů nechtějí, aby se o této záležitosti rozhodovalo od zeleného stolu na úřadu vlády, naopak, je třeba, aby se tato rozhodnutí dělala na co nejnižší územní úrovni. Připomněl, že jeho projev se setkal s velkým ohlasem, protože jde o problém, který trápí všechny regiony v členských zemích EU.
V úterý odpoledne se plenární zasedání Výboru regionů v bruselské budově Evropského parlamentu věnovalo také otázce, jak má tato instituce co nejlépe bránit zájmy regionů při tvorbě budoucího dlouhodobého rozpočtu EU na léta 2028 – 2034 a při rozdělování zdrojů na jednotlivé politiky a programy.
Droba v této souvislosti zmínil, že jménem Výboru regionů byl v pondělí jmenován spravodajem pro Nástroj pro propojení Evropy (CEF), tedy pro program EU, který umožňuje financovat přípravu a realizaci projektů společného zájmu v rámci politiky transevropských sítí (TEN-T) v sektorech dopravy, energetiky, telekomunikací a digitalizace.
CEF zprostředkuje zemím EU 83 miliard eur
„Bude to 83 miliard eur, které se budou v nejbližším období rozdělovat. Na vypracování toho stanoviska mám přibližně sedm měsíců. Měl bych toto stanovisko prezentovat na příští rok v květnu na dalším plenárním zasedání, kde se o něm bude hlasovat,“ vysvětlil. Upřesnil, že v podstatě půjde o peníze, které budou čerpány na dopravní, energetickou a digitální infrastrukturu. V praxi to podle něj znamená, že jde o zdroje, z nichž Slovensko má šanci zaplatit modernizaci svých železnic a budování dálnic. (14. října)