go to the original language article
Bruxelles (ANSA) – Evropská unie dává na stůl dvě cesty, jak financovat Kyjev. První počítá s využitím ruských aktiv. Zablokované peníze v Evropě by byly použity k vydání eurobondů, jimiž by se financovala Ukrajina. Mechanismus, který je nyní známý jako „prestito di Riparazione“, by měl být splacen po skončení konfliktu, pokud by z Ruska přišly „válečné reparace“.
Druhá cesta se zdá být na první pohled jednodušší, a to prostě poskytnout Ukrajině půjčky kryté víceletým rozpočtem EU. Paradoxem je, že složitější mechanismus je ve skutečnosti zlatým vejcem: musí být sice „zabezpečen“ neotřesitelnými zárukami, ale nepředpokládá nový dluh a může být schválen kvalifikovanou většinou, čímž se obejdou předvídatelné veto Belgie a Maďarska.
Naopak půjčky financované z rezerv Víceletého finančního rámce, po vzoru půjčky Sure během covidu, vyžadují jednomyslnost. Existuje i třetí možnost, požádat Bce, aby fungovala jako „věřitel poslední instance“, ta však byla od počátku vyloučena, protože by porušila Smlouvu, která zakazuje centrální bance přímo financovat státy nebo rozpočtové operace Unie.
Přejděme k číslům: Bruxelles dnes říká, že chce pokrýt dvě třetiny ukrajinské potřeby, kterou Mezinárodní měnový fond odhaduje na 135 miliard pro roky 2026–2027, a je připravena dát Ukrajině 90 miliard na základní služby a vojenské kapacity. Mechanismus prestito di Riparazione má však potenciální hodnotu až 210 miliard.
Po odečtení půjček Era ve výši 45 miliard již „nasazených“ za italského předsednictví G7 se klesá na 165 miliard. Je to jedna z novinek návrhu, protože se nepočítá pouze s využitím peněžních zůstatků ruských aktiv držených v belgickém depozitním centru cenných papírů Euroclear, ale také dalších 25 miliard v bilancích evropských komerčních bank s ruskými aktivy zmrazenými sankcemi EU (3. prosince).