go to the original language article
SÓFIE/BRUSEL – Zemědělci nemohou být konkurenceschopní bez spravedlivých příjmů a rovných standardů v obchodu se třetími zeměmi. To řekl ministr zemědělství a potravin v demisi Georgi Tahov během pracovní schůzky na vysoké politické úrovni ministrů zemědělství EU v Bruselu, uvedlo příslušné ministerstvo.
Tahov zdůraznil, že ztráta konkurenceschopnosti evropských zemědělců není způsobena jejich jednáním, ale je důsledkem kombinace rostoucích nákladů, regulatorního tlaku a nerovného postavení vůči dovozu. Náklady na energii, hnojiva, krmiva, práci a služby nadále rostou, zatímco tržní návratnost zůstává nejistá. To přímo ohrožuje ekonomickou udržitelnost zemědělských podniků, zejména v zemích jako Bulharsko, kde jsou příjmy pod průměrem EU, doplnil Tahov. Uvedl, že zavedení degresivity v rámci Společné zemědělské politiky (SZP) nesmí podkopávat konkurenceschopnost zemědělských výrobců a diskriminovat jejich přínos k potravinové bezpečnosti.
Georgi Tahov uvedl, že obtížné zásobování a zvýšené ceny výrobních vstupů dále zhoršují likviditu podniků a přispívají k růstu spotřebitelských cen. Poukázal také na novou vážnou výzvu pro sektor, a to zavedení mechanismu pro úpravu uhlíkových emisí na hranicích (CBAM). Tahov dále řekl, že v období 2026–2034 povinnost platit uhlíkové kvóty za výrobu a dovoz amoniaku a hnojiv nebo odvody z jejich dovozu povede k stále vyšším cenám klíčových produktů. Podle jeho slov to znamená, že každá tuna hnojiva vyrobená nebo dovezená v EU bude zatížena dodatečnou hodnotou odpovídající ceně její uhlíkové stopy.
Na setkání Tahov zdůraznil, že rozpočet SZP by měl zaručit alespoň současnou úroveň podpory a že musí být dosaženo úplné vnější konvergence přímých plateb. „Bulharsko důsledně trvá na tom, aby SZP zůstala silnou a autonomní politikou, strukturovanou do dvou pilířů, s pravidly upravenými v jednotném nařízení. Je také nezbytné zachovat pravidlo N+3, protože pravidlo N+1 je neaplikovatelné na investice s víceletým horizontem,“ byl jednoznačný Tahov.
Upozornil, že značná část administrativní zátěže pro zemědělské výrobce vyplývá z kumulace požadavků mimo rámec SZP. V tomto kontextu Georgi Tahov vyzval Evropskou komisi, aby přijala systémová a měřitelná opatření ke snížení administrativní zátěže, včetně posouzení kumulativního účinku legislativy, lepší koordinace mezi sektorovými politikami, realistických lhůt a větší flexibility při uplatňování.
Pokud jde o obchodní vztahy, bulharský ministr zemědělství v demisi zdůraznil, že EU nemůže požadovat vyšší standardy od svých zemědělců, zatímco umožňuje dovoz produktů, které je nedodržují. Tahov požadoval lepší sladění výrobních standardů, posílenou sanitární a fytosanitární kontrolu dovozu a také účinné ochranné mechanismy v rámci obchodních dohod. (8. ledna)