go to the original language article
Varování, že případná eskalace napětí mezi Evropou a Spojenými státy ohledně Grónska „by pouze povzbudila naše protivníky“, vyslovila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen ve svém dnešním projevu na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku.
Von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie „souhlasí se svými americkými přáteli“, pokud jde o význam bezpečnosti v Arktidě, a že tato spolupráce již probíhá v rámci NATO. V této souvislosti označila návrhy na uvalení dodatečných cel za „chybu“ a varovala, že „nebezpečná sestupná spirála mezi spojenci by pouze povzbudila naše protivníky, které se snažíme udržet mimo naše strategické prostředí“.
Zároveň zdůraznila, že „Evropa dává přednost dialogu a řešením“, avšak vzkázala, že EU je „plně připravena jednat jednotně a rozhodně, pokud to bude nutné“.
Seismický a trvalý posun v mezinárodním řádu
Ve svém projevu předsedkyně Komise hovořila o událostech, které v poslední době „otřásly světem“ a které odrážejí hluboký „posun v mezinárodním řádu“, jenž není pouze „seismický“, ale i „trvalý“. „Rychlost změn dalece přesahuje cokoli, co jsme viděli za poslední desetiletí. Žijeme nyní ve světě, který je definován hrubou mocí – ekonomickou, vojenskou, technologickou či geopolitickou,“ poznamenala.
Antonio Costa: Evropa zásad, ochrany a prosperity
Slova se ujal předseda Evropské rady Antonio Costa, který uznal, že „geopolitické výzvy, jimž Evropa čelí, se někdy zdají být děsivé“, přičemž se konkrétně zmínil o válce Ruska proti Ukrajině, o podkopávání mezinárodního řádu založeného na pravidlech a o zpochybňování klíčových aliancí.
Vyjádřil však přesvědčení, že „Evropská unie z tohoto období vyjde silnější, odolnější a suverénnější“. Jak zdůraznil, evropská odpověď musí stát na třech pilířích: „Evropa zásad, ochrany a prosperity“ – dimenze, které jsou podle jeho slov dnes obzvlášť vystaveny zkoušce v transatlantických vztazích.
Antonio Costa vysvětlil, že jeho rozhodnutí svolat na zítřek setkání evropských lídrů o transatlantických vztazích vychází z řady společných postojů členských států. Mezi nimi:
– oddanost mezinárodnímu právu, územní celistvosti a národní suverenitě
– plná podpora a solidarita s Královstvím Dánska a Grónskem, s jasným postojem, že pouze oni sami mohou rozhodnout o své budoucnosti
– uznání společného transatlantického zájmu na míru a bezpečnosti v Arktidě, zejména prostřednictvím NATO
– odpor vůči dalším clům, která by podkopala transatlantické vztahy a byla neslučitelná s dohodou EU–USA
– připravenost EU bránit své členské státy, občany a podniky před jakoukoli formou nátlaku
– a konečně vůle pokračovat v konstruktivní spolupráci se Spojenými státy ve všech otázkách společného zájmu.
„To jsou zásady, které musí řídit zítřejší diskuse našich lídrů, ale také naše budoucí kroky,“ uzavřel předseda Evropské rady. (21/01/26)