go to the original language article
Brusel (ANSA) – Na své sociální síti Truth Donald Trump oznámil zavedení cel ve výši 10 % od 1. února proti Dánsku, Norsku, Švédsku, Francii, Německu, Velké Británii, Nizozemsku a Finsku – tedy proti zemím, které si troufly vyslat kontingenty na Grónsko – a to až do chvíle, kdy „nebude dosaženo úplné a totální dohody o koupi Grónska“. Itálie nepatří mezi země v hledáčku.
Přestože vláda patří mezi signatáře prohlášení vydaného na podporu dánské suverenity, premiérka Giorgia Meloni z Tokia upřesnila, že Řím se bude pohybovat pouze v rámci NATO. Americký prezident navíc pohrozil, že od 1. června 2026 cla vůči 8 evropským zemím „stoupnou na 25 %“, pokud se nenajde dohoda. „Vložili do hry úroveň rizika, která není udržitelná,“ zahřměl Trump.
Okamžitá byla reakce vedení EU: „Celně-tarifní opatření by narušila transatlantické vztahy a mohla by vyvolat nebezpečnou sestupnou spirálu,“ varovali ve společném prohlášení Antonio Costa a Ursula von der Leyen s ujištěním, že „Evropa zůstane jednotná v obraně své suverenity“.
Silné podráždění panuje především v postižených zemích: „Hrozby jsou nepřijatelné,“ prohlásil Francouz Emmanuel Macron a ujistil o „jednotné a koordinované odpovědi“, stejně jako Německo, které „v úzkém kontaktu s evropskými partnery“ oznámilo „přiměřené reakce v pravý čas“. Opatření „zcela chybné“, okomentoval Brit Keir Starmer.
Dánsko uvedlo, že Trumpovo oznámení přijalo s „překvapením“ a vysvětlilo, že „účelem zvýšené vojenské přítomnosti v Grónsku, na kterou se prezident odvolává, je právě zlepšení bezpečnosti v Arktidě“, po níž volá magnát. V pondělí měl generální tajemník NATO Mark Rutte už v programu přijetí dánského ministra obrany Troelse Lunda Poulsena a ministryně zahraničí Grónska Vivian Motzfeldt, aby zhodnotili situaci.
Aliance je ve velkém patu a hypotéza spojenecké bezpečnostní operace v Arktidě – a tedy v Grónsku – po vzoru toho, co se stalo ve východní Evropě s operací Sentinella Est a v Pobaltí se Sentinella Baltica, je označována za „předčasnou“. „To, co bylo dosud napsáno, jde mnohem dál než současný stav věcí,“ uvádí zdroj s přímou znalostí spisu.
Tyto operace jsou totiž posílenými bezpečnostními operacemi, které nepotřebují formální schválení Severoatlantickou radou, protože pravomoci jsou již v rukou vrchního velitele spojeneckých sil (Saceur), amerického generála Alexuse Grynkewiche. Ten je však zároveň velitelem amerických vojáků v Evropě. Je tedy velmi nepravděpodobné, že by muž vybraný Trumpem k vedení sil NATO jednal proti commander in chief (17. ledna).