Have the article read by OpenAI (Beta). Please note that AI translations may take some time to process.

Brusel – Státy Evropské unie by se měly vyhnout jednostranným opatřením, která by mohla zvyšovat ceny plynu pro budoucí spotřebitele. Na jednání v Bruselu to uvedl český ministr průmyslu Jozef Síkela. Právě proto chce dnes se svými kolegy z dalších členských států jednat o zrušení poplatku, který Německo vybírá za tranzit zemního plynu přes své území. Podle německého státníka tajemníka Svena Giegolda jde nicméně o nediskriminační poplatek, protože ho platí i německé podniky a spotřebitelé. Berlín je ale připravený si českou stížnost vyslechnout a reagovat na ni, uvedl.

Závislost Evropy na ruském plynu byla podle Síkely po dlouhou dobu nástrojem, kterým se ruský prezident Vladimir Putin snažil kontrolovat i vydírat členské státy EU. „Po ruské agresi se Evropa spojila, zkoordinovala své kroky a podařilo se nám tuto zbraň Putinovi odejmout. Musíme ale zůstat pozorní a mít na paměti, že plyn je stále možné použít jako zbraň proti nám,“ dodal český ministr s odkazem na ruskou invazi na Ukrajinu.

Právě v této souvislosti chce na dnešním jednání diskutovat o dalším zvýšení bezpečnosti evropského trhu s plynem. S tím souvisí i úsilí, aby Německo zrušilo poplatek za tranzit plynu. Českou iniciativu v tomto směru podporují i další země, například Polsko, Rakousko, Maďarsko a Slovensko.

Německý poplatek, jehož cílem má být pokrytí nákladů na ukládání plynu v zásobnících, je podle dřívějších informací ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) 1,86 eura (přes 47,15 Kč) za megawatthodinu pro veškerý plyn exportovaný z Německa. Podobný poplatek podle ministerstva zvažuje zavést i Itálie a další země.

Jak český ministr průmyslu uvedl, bude se snažit prosadit, aby Německo poplatek přestalo vybírat. Doufá přitom, že nebude potřeba, aby musela zakročit Evropská komise. „Jsem pevně přesvědčen o tom, že ještě předtím, než by došlo k nějakým zásahům, bude lepší se dohodnout a já pevně v tu dohodu věřím,“ řekl Síkela.

Brzy by měl český ministr měl o tématu jednat přímo i s německým ministrem hospodářství Robertem Habeckem. Dnes v Bruselu je pouze státní tajemník Sven Giegold. Ten novinářům k české iniciativě řekl, že je připravený si výhrady kolegů vyslechnout a reagovat na ně. „Rád bych ale zdůraznil jeden element, tento poplatek je účtován všem, i německým podnikům a spotřebitelům, je proto nediskriminační,“ uvedl Giegold. Dodal, že jde o příspěvek na stabilitu dodávek plynu. Jakékoli celoevropské řešení tohoto problému Německo podle něj nicméně uvítá.

Podle španělské ministryně energetiky Teresy Riberaové by se Evropská unie měla dohodnout na tom, jak mohou její členské země snížit dovoz ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Mělo by přitom jít o společný postoj celé sedmadvacítky. Když o snížení či zákazu dovozu plynu z Ruska rozhodne jednostranně jen Španělsko, bude to mít jen malý dopad, protože „dodávky mohou být snadno přesměrovány do jiného unijního přístavu“.

Od invaze Moskvy na Ukrajinu v roce 2022 se dovoz plynu z Ruska do Evropy prudce snížil, což neplatí pro dovoz ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Evropská komise (EK) navrhla, aby sedmadvacítka do roku 2027 ukončila svou závislost na ruských fosilních palivech.

Země EU dosud neuplatnily sankce na dovoz ruského plynu nebo LNG, na němž jsou země včetně Rakouska a Maďarska stále silně závislé. Litva přitom nyní navrhuje, aby Evropská komise přišla dokonce s právním předpisem, který by prosadil rok 2027 jako pevnou lhůtu pro ukončení ruských dodávek.

Síkela: EK podpořila Česko, bude řešit německý poplatek za tranzit plynu

Evropská komise podpořila Českou republiku a bude se zabývat požadavkem Prahy na zrušení poplatku, který Německo vybírá za tranzit zemního plynu přes své území. Po skončení dnešního jednání v Bruselu to uvedl český ministr průmyslu Jozef Síkela.

Zavádění jednostranných poplatků za tranzit plynu podle Síkely neodpovídá dohodám o solidaritě, v nichž bylo konstatováno, že energetická bezpečnost je společným zájmem EU a náklady na ni si mají na svých územích nést jednotlivé státy. „My jsme v tomto smyslu zahájili jednání s komisí, za podpory dalších zemí, a komise po našem vystoupení konstatovala, že z jejího pohledu pravděpodobně došlo k porušení evropského práva,“ uvedl ministr Síkela.

Nyní bude Evropská komise o celé záležitosti s Německem jednat. Český ministr v této souvislosti doufá, že se podaří dosáhnout dohody bez postihu pro Berlín. Český postoj podpořily i další země, například Rakousko, Slovensko, Maďarsko či Polsko.

Německý poplatek, jehož cílem má být pokrytí nákladů na ukládání plynu v zásobnících, je podle dřívějších informací českého ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) 1,86 eura (přes 47,15 Kč) za megawatthodinu pro veškerý plyn exportovaný z Německa. Podobný poplatek podle ministerstva zvažuje zavést i Itálie a další země.

Němci podle Síkely na českou výhradu reagovali s tím, že budováním zásobníkové infrastruktury pomáhají i státům, které tuto infrastrukturu nemají. „Na druhou stranu ale řekli, že kritiku berou velmi vážně, i stanovisko Evropské komise, a budou s komisí jednat,“ dodal český ministr.

Ministři zodpovědí za energetiku se dnes zabývali rovněž i možnými důsledky ukončení smlouvy o přepravě ruského plynu přes Ukrajinu, ke kterému s vysokou pravděpodobností dojde na konci tohoto roku, což by mohlo mít vliv na zásobování plynem ve střední a východní Evropě. Podle českého ministerstva průmyslu jsou česká a slovenská přepravní soustava na tento výpadek připravené, je ale nutné posílit na německé straně tak, aby byla zajištěna dostatečná kapacita na v předávací stanici Branov, a aby nebyly ohroženy dodávky do dalších zemí.

„Je zjevné, že ani na ukrajinské, ani na evropské straně není příliš vůle tento kontrakt prodlužovat,“ uvedl k tomu po dnešním jednání ministr Síkela. „Za mě je velmi důležité, aby přerušení dodávek nebylo jenom deklaratorní, ale i faktické. V tomto smyslu jsem přivítal ochotu všech států zabývat se detailně tím, jaký původ má plyn, který se do Evropy dostává,“ dodal. Zmínil přitom nápad, že by i distributoři v Česku měli do budoucna povinně, nebo dobrovolně zveřejňovat, jakým plynem zásobují konečné spotřebitele. Podobná povinnost pro distributory bude brzy uzákoněna například v Rakousku.

Ještě před dnešním jednáním se konala i schůzka takzvaného jaderného klubu, tedy zemí využívajících jadernou energii, mezi kterými je i Česká republika. „Dnes uplynul přesně rok od založení jaderné aliance a když se podívám na tento rok zpětně, tak čeho jsme dosáhli, pokud jde o uznávání jaderných technologií, je z mého pohledu průlom,“ prohlásil Jozef Síkela. Takzvanou jadernou alianci tvoří 12 členů a dva pozorovatelé.

Ve společném prohlášení tyto projaderné země vyzvaly k důraznější politice EU v jaderné energetice. Fakt, že Brusel nedávno uznal význam jádra v energetickém mixu se podle nich nyní musí promítnout do konkrétních projektů a financování. Prohlášení podepsaly Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Finsko, Francie, Maďarsko, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Švédsko. Jaderný klub se rovněž zabýval přípravou vůbec prvního jaderného summitu na úrovni premiérů, který se uskuteční 21. března před jednáním Evropské rady. (4. března)

Redakční odpovědnost za publikaci nese CTK.