Brusel – Summit Evropské unie byl z českého hlediska úspěšný, řekl dnes po konci vrcholné schůzky český premiér Petr Fiala. Ocenil mimo jiné vyvážené stanovisko k situaci v Pásmu Gazy, které podle něj reflektuje, kdo je viník a kdo oběť. I díky tomu mohlo text podpořit i Česko, které své kroky úzce koordinovalo s Rakouskem. Pozitivně hodnotí Fiala i výsledky jednání v otázkách zemědělství, bezpečnosti či podpory bránící se Ukrajiny.
Šéfové států a vlád členských zemí EU ve čtvrtek vyzvali k okamžité humanitární pauze vedoucí k udržitelnému příměří v Pásmu Gazy. Předseda vrcholné unijní schůzky Charles Michel zdůraznil, že do Pásma Gazy se musí urychleně dostat humanitární pomoc. Evropská rada také apeluje na izraelskou vládu, aby se nepouštěla do vojenské operace v Rafáhu, uvedl Michel.
Fiala ocenil, že se mu i díky úzké spolupráci rakouským kancléřem Karlem Nehammerem podařilo dosáhnout textu, který obě země mohly podpořit. „Pro nás bylo klíčové, abychom nezapomínali na to, kdo je viník a kdo oběť. Abychom pojmenovali toho, kdo ten konflikt rozpoutal, a to byli teroristé z Hamásu,“ uvedl. Jednání podle českého předsedy vlády nebyla jednoduchá, ale výsledné stanovisko je vyvážené. „Samozřejmě si všichni uvědomujeme také vážnou humanitární situaci v Gaze, proto Evropská rada vyzývá k humanitární pauze v bojích, která by vedla také k propuštění všech rukojmí, které jsou drženy Hamásem,“ dodal český premiér.
Dalším velkým tématem, kterým se hlavy států a vlád zabývali, byla situace na Ukrajině. S unijními lídry se před videohovor spojil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který vyzval EU k další podpoře Kyjeva a rovněž ocenil českou iniciativu na nákup zbraní pro Ukrajinu.
„Mnoho lídrů v průběhu debaty oceňovalo českou iniciativu, která se týká dodávek munice na Ukrajinu. Já jsem o dalších krocích dnes jednal rovněž s premiérkou Dánska a premiérem Nizozemska, což jsou země, se kterými spolupracujeme od začátku,“ prohlásil na závěrečné tiskové konferenci Fiala.
S návrhem na nákup munice mimo členské státy unie přišel český premiér na mimořádném summitu EU na počátku února. O možnosti zakoupit ve třetích zemích 800.000 dělostřeleckých granátů pro Ukrajince o dva týdny později informoval prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci. Do iniciativy se zapojilo na 20 zemí z celého světa, které už přispívají nebo chtějí přispívat. Česko funguje jako zprostředkovatel, který ví, co ukrajinská armáda potřebuje a propojuje jednotlivé země s dodavateli vojenského vybavení. Praha nechce ohledně iniciativy zveřejňovat více podrobností, obává se, že by to mohlo vést k nárůstu cen zboží. První dodávky z této iniciativy by měly na Ukrajinu zamířit již začátkem léta.
Praha podle Fialy rovněž vítá, že summit souhlasil s přípravou dalšího sankčního balíčku a vyzvala k sankcím vůči zemím, které Rusko v jeho agresi na Ukrajině podporují. Zmínil Bělorusko, KLDR či Írán.
Klíčovým prvkem do budoucna je pak financování obranného průmyslu, doplnil český premiér. V počátcích je podle něj debata o financování unijní obrany společnými dluhopisy. „Budeme si muset postupně vyjasňovat stanoviska, jak by to mělo konkrétně vypadat,“ uvedl s tím, že Češi jsou připraveni bavit se o různých způsobech, jak posílit kapacitu obranného průmyslu.
„Jestli to má být skrze dluhopisy, to se teprve ukáže. Já jsem v těchto věcech velmi opatrný. Nechci ale zabránit debatě, kterou vítám,“ dodal český premiér. (22.března)
Redakční odpovědnost za publikaci nese CTK.