Have the article read by OpenAI (Beta). Please note that AI translations may take some time to process.Praha – Cenová hladina v Česku stoupla za 20 let jeho členství v Evropské unii, tedy mezi lety 2004 až 2024, o 29 procentních bodů na 84 procent průměru zemí unie. V posledních dvou letech vzrostla o tři body. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes novinářům představila hlavní analytička Raiffeisenbank Helena Horská.
Cenová úroveň soukromých výdajů domácností je podle ní na téměř 90 procent průměru EU. Naopak cenová úroveň služeb, které vláda poskytuje českým občanům ve vzdělání, zdravotnictví či státní správě nebo spotřebovává sama, nedosáhla ani tří čtvrtin evropské úrovně. Ceny potravin a nealkoholických nápojů podle analytičky vyšplhaly téměř na průměrnou evropskou úroveň, hned po Slovensku druhou nejvyšší mezi zeměmi visegrádské čtyřky (V4), která sdružuje Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko. Rezidenční nemovitosti zatím nedosáhly cenového průměru v EU, ale staly se nejdražšími v regionu. Náklady na bydlení se kvůli růstu nájmů a energií dostaly na 78 procent průměru EU.
Za dvacet let od vstupu Česka do EU se podle Horské zvýšila životní úroveň měřená hrubým domácím produktem (HDP) na obyvatele z 81 na 91 procent průměru EU. Ze všech zemí, které přistoupily k unii také v roce 2004, dosahuje vyšších hodnot jen Malta a Kypr a ze zemí V4 je Česko výrazně nejblíže průměru EU.
Konkurenceschopnost českého vývozu, zohledňující posun kurzu a změnu mzdových nákladů, se od roku 2004 snížila o 52 procent. To podle Horské značí nutný posun hospodářské strategie od takzvané levné ekonomiky k odvětvím postaveným na znalostech a inovacích, ale i k vyššímu podílu služeb ve vývozu, díky nimž lze utvářet vyšší přidanou hodnotu. Stabilní makroekonomické prostředí přispělo k zvýšení důvěryhodnosti české ekonomiky v očích zahraničních věřitelů, uzavřela analytička.(25. dubna)
Redakční odpovědnost za publikaci nese CTK.