Have the article read by OpenAI (Beta). Please note that AI translations may take some time to process.Praha – Slabší výsledky evropských ekonomik v loňském roce mohou podpořit volební zisky populistických stran v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu. Efekt bude výraznější v Česku a v Maďarsku, kde byl dopad hospodářského oslabení, vysoké inflace a růstu nezaměstnanosti silnější, než byl evropský průměr. Vyplývá to z analýzy společnosti Cyrrus, kterou dnes novinářům představil její hlavní ekonom Vít Hradil.
Podle analýzy populistickým uskupením nahrává zhoršení ekonomické situace proti dlouhodobému průměru v posledním roce před volbami. Voliči totiž připisují zodpovědnost za výkon ekonomiky aktuálním vládám, přestože se jejich politika projevuje na hospodářské situaci s několikaletým zpožděním. Za populistická uskupení analýza označuje ta, jejichž představitelé rozdělují společnost na elitu usilující o vlastní prospěch a „obyčejné lidi“, které tito politici slibují zastupovat.
Evropská unie se loni potýkala s výrazně vyšší inflací, než je obvyklé, i se slabším růstem hrubého domácího produktu (HDP). V Česku byl tento efekt silnější, než byl evropský průměr, kromě toho zaznamenalo také zvýšení nezaměstnanosti, která v evropském průměru naopak klesla. Analýza vyvozuje, že populistická uskupení získají v EU v průměru o 1,1 procentního bodu vyšší volební zisk, než by měly za normální ekonomické situace. Nejvýrazněji budou z hospodářského vývoje těžit populistické strany v Maďarsku, kde získají navíc 5,8 procentního bodu, nejméně v Řecku, kde byl vývoj ekonomiky příznivý a populistům 2,3 procentního bodu ubere. V Česku ekonomický vývoj přinese populistickým uskupením navíc 3,1 procentního bodu.
Analýza rovněž uvádí, že dlouhodobá vláda populistických uskupení má negativní dopad na vývoj ekonomiky. Ve srovnání se zeměmi, kde se u moci střídají systémové strany, dosahují země ovládané populisty v horizontu 15 let o deset procent nižší HDP. (6. června)
Redakční odpovědnost za publikaci nese CTK.