go to the original language article
Bruxelles (ANSA) – Na otázku, zda je jeho plán ultimátem, odpovídá Mario Draghi rozhodně: je čas na změnu, „nebo to bude pomalá agonie“. Muž, který zachránil euro, se opět vrací na scénu s jasným a naléhavým poselstvím pro záchranu Evropy, která před sebou má „existenční výzvu“. „Pokud se nestane produktivnější,“ bude nucena „vybrat a přepracovat některé, ne-li všechny, ambice“.
Dávka důvěry má hodnotu mezi 750 a 800 miliardami eur ročně. Jako dvojitý Marshallův plán, v detailech bývalého premiéra, s hodnotou 4,7% kontinentálního HDP. Evropa podle Draghiho má rysy jednotnější Unie rychlejších rozhodnutí. Bude se muset spolehnout na nové nástroje společného dluhu „pro určité projekty“ – s proti- zárukou zemí na udržení veřejného dluhu na udržitelnější úrovni – a větší flexibilitu státní pomoci.
Poprvé od studené války se EU musí opravdu bát o svou existenci
Mario Draghi, bývalý předseda vlády
Musí se zaměřit na větší investice do obrany, inovací a energie, stejně jako na klimatické směrnice v souladu s průmyslovými. Potom bude muset překonat jednomyslné hlasování, které ji činí vězněm samé sebe, a zaměřit se na kvalifikovanou většinu a tam, kde to bude nutné, na posílenou spolupráci mezi ochotnými vládami.
Bolestivým bodem však zůstávají společné financování, červená linie pro Berlín a severské jestřáby. Nové nástroje jako Recovery „nevyřeší žádný strukturální problém,“ řekl ministr financí, Christian Lindner, odmítající předpoklad, že je to správná cesta. Chladně se vyjádřila také předsedkyně Evropské komise, Ursula von der Leyen, pro kterou je „nejprve definování priorit a společných projektů, poté jsou dvě možné cesty: národní financování nebo nové vlastní zdroje“ (9. září).