sl flag go to the original language article
This article has been translated by Artificial Intelligence (AI). The news agency is not responsible for the content of the translated article. The original was published by STA.

Brusel – Velká většina Slovinců se domnívá, že by příslušné záchranné služby v případě nehody vhodně reagovaly na mimořádné situace, jak ukazují výsledky posledního průzkumu veřejného mínění Eurobarometr. Slovinci na rozdíl od občanů EU také více důvěřují informacím těchto služeb a dalších orgánů pro řešení mimořádných událostí.

Velká většina (89 procent) občanů EU by se v prvních dnech mimořádných situací zcela nebo částečně spoléhala na pomoc rodiny a přátel. Poměrně vysoký podíl (81 procent) by se spoléhal také na nouzové služby. Slovinci jsou v tomto ohledu nad evropským průměrem. Na příslušné služby by se spoléhalo až 94 procent respondentů, na rodinu a přátele pak 93 procent.

V EU se nejvíce respondentů (38 procent) cítí vystaveno především mimořádným klimatickým podmínkám nebo rizikům spojeným s vlivem změny klimatu. Následuje vystavení mimořádným zdravotním situacím (27 procent) a povodním (26 procent). Na národní úrovni se nejvíce vystaveni mimořádným klimatickým podmínkám cítí Řekové (61 procent), Malťané (56 procent) a Slovinci a Maďaři (po 48 procentech).

Na rozdíl od 70 procent občanů EU důvěřuje 87 procent dotázaných Slovinců informacím veřejných orgánů a místních služeb pro řešení mimořádných událostí.

Téměř polovina (49 procent) Evropanů by pro informace o riziku mimořádných událostí sáhla po národních médiích, přibližně třetina by jako zdroj raději volila regionální média (36 procent) nebo služby pro řešení mimořádných situací (33 procent).

Slovinci jsou v tomto ohledu pod průměrem. Na národní média by se spoléhalo 39 procent respondentů, stejný podíl by jako zdroj informací zvolil také rodinu a přátele. (1. října)