go to the original language article
„`html
V posledních týdnech se členské státy předháněly s „vlastními“ pravidly nebo přáními. Nizozemsko a Maďarsko chtějí zavést výjimku z imigrační politiky EU a vést vlastní národní imigrační politiku, Německo zavedlo hraniční kontroly a Polsko odmítá vpouštět žadatele o azyl z Běloruska. Ostatní členské státy tuto svévoli nechápou a chtějí především spolupracovat na dosažení hlavních společných cílů: přijímat méně žadatelů o azyl a rychlejší návrat zamítnutých žadatelů o azyl.
Na to také klade důraz předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. V migračním dopise před summitem uvádí deset akčních bodů, na kterých je třeba v nadcházející době pracovat, nad rámec těžce vyjednávaného migračního paktu s přísnějšími azylovými pravidly. Naslouchala rostoucí nespokojenosti a netrpělivosti různých členských států, které jsou částečně ovlivněny pravicovým politickým větrem, který zafoukal.
Eurokomisařka navrhuje zavést některé části tohoto migračního paktu rychleji než v červnu 2026, jak je nyní dohodnuto. Přání různých členských států, včetně Nizozemska, přehodnotit a zpřísnit návrat zamítnutých žadatelů o azyl Ursula von der Leyen chápe. Pouze s dobrým návratovým politikou funguje imigrační politika, píše.
Téma návratových center mimo Evropskou unii, kde musí zamítnutí žadatelé o azyl čekat na vyhoštění, je opět předmětem diskuse. Dosud čelila politickému odporu, ale nyní na ní už neleží tabu.
„`