go to the original language article
Brusel (dpa) – Vedoucí představitelé Evropské unie ve čtvrtek projednávali potenciální záchytné tábory pro migranty mimo blok a další přístupy, zatímco hlavní města zaujímají stále restriktivnější postoje.
Budování táborů mimo EU pro migranty, kteří nemají právo zůstat v bloku, „není triviální,“ řekla po schůzce předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.
Otevřené otázky zůstávají, jako například jak dlouho by lidé zůstávali v těchto centrech a co se stane, pokud je nebude možné vrátit do jejich domovských zemí, uvedla.
Země EU se shodly na práci na návratech, protože v současnosti je deportováno pouze 20 procent migrantů, kterým bylo nařízeno opustit zemi, řekla von der Leyen poté, co tento týden oznámila novou legislativu EU o návratech.
„Měly by být zváženy nové způsoby, jak předcházet a potírat nepravidelnou migraci,“ uvádí se ve společném prohlášení zveřejněném po bruselském setkání.
Vzhledem k řadě volebních úspěchů krajně pravicových stran v celé EU a měnícímu se bezpečnostnímu prostředí se kontroverzní otázka migrace opět dostala do popředí.
Vládnoucí krajně pravicová vláda Itálie oznámila tento týden, že první migranti zachránění na moři byli převezeni do nových kontroverzních azylových středisek v Albánii, kde budou zpracováni mimo blok.
Při příchodu na setkání německý kancléř Olaf Scholz vyjádřil skepsi ohledně účinnosti možných nových přijímacích center.
„Je jasné, že koncepty, které představují velmi malý počet lidí v porovnání s čísly, nejsou skutečným řešením pro tak velkou zemi jako Německo,“ řekl Scholz. „V loňském roce přišlo do Německa neregulérně více než 300 000 lidí,“ řekl Scholz s tím, že centra, která by mohla ubytovat 1 000 nebo 2 000 lidí najednou, by příliš nepomohla.
Nedávné plány Polska dočasně pozastavit právo na azyl na hranicích s Ruskem a Běloruskem byly přijaty s porozuměním. Varšava obviňuje Moskvu a Minsk z toho, že tlačí migranty na polskou hranici, která je zároveň vnější hranicí EU, aby destabilizovaly blok a podkopaly jeho bezpečnost.
Finsko, které hraničí s Ruskem na východě v délce přibližně 1 340 kilometrů, uzavřelo jejich společnou hranici loni kvůli obviněním, že Moskva úmyslně přivážela nezdokumentované žadatele o azyl k přechodům.
Vedoucí představitelé EU vyjádřili solidaritu s členy postiženými politickým zneužíváním migrantů. „Mimořádné situace vyžadují odpovídající opatření,“ uvádí se ve společném prohlášení EU, které zdůrazňuje, že všechny kroky musí být v souladu s právem EU a mezinárodním právem.
Země EU se letos dohodly na rozsáhlé reformě zaměřené na zpřísnění migrační a azylové legislativy bloku, která se připravovala celé roky, ale implementace nové legislativy by mohla trvat roky, přičemž někteří volají po urychlení procesu.
Ukrajina a Blízký východ také projednávány
Kromě migrace, se dlouhodobá podpora válkou zničené Ukrajiny a konflikt na Blízkém východě také zabývala vedoucími představiteli na summitu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky se připojil k vedoucím představitelům EU pro prezentaci jeho vize ukončení války a žádost o další podporu. Rusku přátelské Maďarsko však blokuje další vojenskou pomoc.
Představitelé také diskutovali o blízkovýchodním konfliktu poté, co hlavní města bojovala o shodu na reakcích, které by mohly pomoci zastavit boje. (17. října)