go to the original language article
„`html
BRUSEL (ANP) – Aby bylo možné čelit velkým hrozbám pro Evropskou unii, jako je válka a změna klimatu, musí státy EU lépe spolupracovat a sdílet citlivé informace. To řekl bývalý finský prezident Sauli Niinistö při představení zprávy o evropské obraně. Niinistö zprávu vypracoval na žádost Evropské komise.
„Musíme se naučit důvěřovat si navzájem,“ řekl Niinistö. Tato důvěra musí být nejen v rámci jednotlivých zemí, ale i přes státní hranice. „Pokud členský stát ztratí svou bezpečnost, máme všichni problém.“
Zpráva o evropské civilní a vojenské připravenosti se zabývá nejen hrozbami ze strany cizích mocností nebo změnou klimatu, ale například i pandemií. Přítomnost všech těchto hrozeb dohromady „ukazuje na delší období zvýšeného rizika a velké nejistoty pro unii“. To platí zejména v případě, že hrozby působí současně, jako například povodně v kombinaci s kybernetickým útokem.
Zpráva zdůrazňuje, že řešení těchto problémů není jen otázkou pro vlády, ale také pro firmy a celé obyvatelstvo „tak, aby Evropská unie a její členské státy mohly fungovat za všech okolností“.
Jedno z mnoha dalších doporučení je založení sítě pro boj proti sabotáži, na kterou se mohou členské státy EU obrátit, pokud náhle čelí poškození důležité infrastruktury.
Von der Leyen v březnu požádala Niinistöho, aby zprávu napsal jako reakci na ruský útok na Ukrajinu. Volba padla na finského politika Niinistöho, protože Finsko má nejen dlouhou tradici silné armády, ale také neustále vzdělává své obyvatelstvo o jiných možných nebezpečích, jako je dezinformace.
Doporučení ze zprávy budou vodítkem pro příští Evropskou komisi, která možná začne pracovat 1. prosince. Myšlenky Niinistöho o řešení evropských hrozeb jsou již zahrnuty v popisech funkcí nadcházejících eurokomisařů, řekla předsedkyně komise Ursula von der Leyen při představení zprávy.
(30. října 2024)
„`