go to the original language article
„`html
Brusel – Předsedkyně Evropského parlamentu (EP) Roberta Metsolová a další stovka lidí včetně několika slovenských europoslanců přišla v úterý na otevření dokumentární výstavy fotografií pod názvem „My chceme svobodu“. Tu v prostorách bruselského sídla EP připravila kvestorka zákonodárného sboru EU Miriam Lexmann (Evropská lidová strana/KDH) při příležitosti 35. výročí Sametové revoluce, informuje zpravodaj TASR.
Metsolová konstatovala, že Sametová revoluce změnila Slovensko a připravila mu cestu do EU. „Touto výstavou si připomínáme odvahu žen a mužů, kteří se postavili za pokrok, svobodu a demokracii,“ uvedla. Dodala, že jejich odkaz rezonuje i po 35 letech a je důležitý v době, kdy Ukrajinci umírají za ty stejné hodnoty, svobodu a možnost stát se členem EU.
Přítomným hostům, mezi nimiž byli i 50 návštěvníci ze Slovenska, zaměstnanci euroinstitucí či vedoucí Stálého zastoupení SR při EU Juraj Nociar, se přihovoril i vedoucí Ústavu paměti národa (ÚPN) Jerguš Sivoš.
Vystoupili i mladí účastníci projektu Nenápadní hrdinové, jehož cílem je posilovat historickou paměť prezentací osobních příběhů hrdinů boje za svobodu, a účastníci demonstrací před 35 lety. Za Českou republiku vystoupil bývalý disident, signatář Charty 77 a europoslanec Alexandr Vondra.
„Je důležité z generace na generaci přenášet odkaz, abychom si ten projekt svobody chránili,“ vzkázala poslankyně, pro kterou je výstava i odkazem na rodinnou historii, protože její prastrýcové, členové dominikánského řádu, byli oběťmi totalitních režimů – Mikuláše Lexmanna pronásledovali nacisté i komunisté a nakonec zemřel v komunistickém vězení, a Gregora Lexmanna devět let věznili v Jáchymově.
Výstava se podle kvestorky EP zaměřila na fotografie zachycující atmosféru Sametové revoluce, tehdejší politické dění, cinkání klíči a občanskou jednotu. Jednu ze zarámovaných fotografií věnovala šéfce europarlamentu.
Sivoš potvrdil, že ÚPN byl partnerem při přípravě této výstavy, která je součástí širší série akcí připomínajících události z roku 1989. „Jsme rádi, že atmosféru tehdejších dní můžeme přinést i na půdu Evropského parlamentu. Na 11 panelech zachytává první poklidné manifestace, roli studentů jako hybné síly dění těch dní, první jednání o změně postavení vedoucí úlohy Komunistické strany a další změny, které pak vedly k svobodným volbám v roce 1990,“ popsal výstavu Sivoš. (12. listopadu)
„`