sk flag go to the original language article
This article has been translated by Artificial Intelligence (AI). The news agency is not responsible for the content of the translated article. The original was published by TASR.

„`html

Brusel – Slovensko je v skupině těch zemí EU, které chtějí zefektivnit čerpání zdrojů prostřednictvím kohezní politiky. Uvedl to ministr investic, regionálního rozvoje a informatizace SR Richard Raši (Hlas-SD) v rámci čtvrtečního (28. listopadu) zasedání Rady EU pro konkurenceschopnost zaměřeného na kohezní politiku. Informuje o tom zpravodajce TASR.

Poslední jednání o kohezní politice pod vedením maďarského předsednictví v Radě EU se podle jeho slov týkalo způsobů, jak nastavit eurofondy po roce 2027 v novém programovacím období.

„Hledá se co největší podpora členských zemí pro jednotnou pozici. My jsme ve skupině zemí přátel koheze, je nás asi 15, a chceme, abychom šli systémem sdíleného řízení. Tedy, aby bylo do nastavování eurofondů a příprav administrativního procesu, do toho, kde mají eurofondy směřovat, zahrnuto co nejvíce účastníků z jedné země,“ uvedl Raši. Upřesnil, že se to týká zapojení regionů, měst a obcí, lidí, kteří tam žijí.

Podle jeho slov jde o úsilí, aby kohezní fondy po roce 2027 nebyly „řízeny shora“, tak jako tomu bylo v případě národních plánů obnovy, když rozhodovali jen úředníci na jednotlivých ministerstvech.

V praxi to znamená připravit takovou národní pozici, která bude vstřícná vůči příjemcům této rozvojové pomoci, zajistit zjednodušení čerpání a také jeho flexibilitu, aby se nasměrování eurofondů mohlo měnit podle nově vzniklých potřeb. Takovými byly například pandemie či válka na Ukrajině.

Jde o situace, když členské státy mají „svázané ruce“ a nevědí přesunout finance tam, kde je nejvíce třeba.

„Hlavní poselství bylo, že chceme eurofondy, chceme sdílené a víceúrovňové řízení. Chceme, aby to bylo jednodušší a mít možnost přesouvat si sami tyto zdroje v členských státech, šít je na míru. Nechceme být velmi svázáni nařízeními, kde přesně by měly ty eurofondy být,“ popsal situaci Raši.

Dodal, že pokud některé regiony potřebují více investovat do infrastruktury a méně do digitální ekonomiky, tak aby tato možnost existovala.

Do programovacího období po roce 2027 spadá i možnost rozšíření EU o nové členské státy. Raši přiznal, že v takovém případě se celkový objem fondů prostřednictvím kohezní politiky rozdělí mezi více hráčů. A připustil, že země podporující kohezi budou v budoucím dlouhodobém rozpočtu EU žádat více zdrojů.

V této souvislosti připomněl, že na Slovensku až tři čtvrtiny peněz, které jdou na veřejné investice, na modernizaci obcí, měst a krajů, jsou z evropských fondů.

„Musíme se připravit na to, že jednou ty eurofondy skončí. Po roce 2027 ještě budou, ale je otázka, zda budou i později. Což znamená, že musíme eurofondy dávat nejen na náhrady chybějících financí městům a obcím, ale investovat do něčeho, co v budoucnosti městům a obcím přinese další peníze,“ odkázal. (28. listopadu)

„`