go to the original language article
„`
Ruská ingerence do voleb v Rumunsku, Moldavsku a Gruzii ukázala, že EU prohrává boj s dezinformacemi na internetu – míní Alice Stollmeyer z think tanku Defend Democracy. Moderace obsahu nestačí; je zapotřebí širších opatření, jako jsou přísnější sankce za hybridní útoky – uvedla expertka v rozhovoru s PAP.
Přestože Evropská unie přijala nové mechanismy pro boj s dezinformacemi na internetu, včetně mj. předpisů o digitálních službách (DSA) a kodexu chování v oblasti dezinformací, a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen oznámila, že jednou z priorit nové EK bude Evropský štít demokracie, tedy strategie na obranu demokracie před zahraničními vlivy, poslední volební události v Rumunsku, stejně jako v Moldavsku a Gruzii ukázaly, že Unie zatím prohrává boj s dezinformacemi na internetu.
V Rumunsku byl komunikátor TikTok obviněn z podpory proruského kandidáta krajní pravice Calina Georgescu během prezidentské kampaně. Takové praktiky způsobily, že dosud neznámý politik náhle získal popularitu a vyhrál první kolo voleb, ale jejich výsledek byl nakonec zrušen. Dříve na podzim se Rusko neúspěšně pokusilo zasahovat do prezidentských voleb v Moldavsku, mimo jiné prostřednictvím dezinformačních kampaní na internetu očerňujících tehdejší (a znovu zvolenou) prezidentku Maiu Sandu a šířením fake news o EU a Západu. Moskva rovněž účinně zasahovala do říjnových parlamentních voleb v Gruzii, které vyhrála proruská strana Gruzínský sen.
Podle Stollmeyerové, vedoucí bruselského think tanku Defend Democracy, EU ráda chlubí svými úspěchy v boji s dezinformacemi, ale ve skutečnosti není schopna předložit přesvědčivá data dokazující svou účinnost. „Položme si otázky: snížil se počet lží a dezinformačních zpráv na internetu v posledních měsících? A co počet falešných účtů a manipulačních kampaní?“ – ptala se analytička v rozhovoru s PAP.
Podle ní, dokud EU nezačne bojovat proti příčinám dezinformací, místo jejich projevů, nebude účinná. „Potřebujeme širší opatření. Dezinformace jsou jen jedním z válečných nástrojů používaných Kremlem. V Moldavsku a Gruzii se využilo mnohem více než jen dezinformací. Byl to celý spektrum hybridních útoků“ – poznamenala Stollmeyerová.
Expertka zdůraznila, že EU si nemůže dovolit, aby byl von der Leyenovým Evropský štít demokracie omezen pouze na boj s dezinformacemi. „I kdybychom rozšířili dosah této strategie na zahraniční vlivy a zásahy, jak to chce Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ), stále se nám mineme s cílem. Po více než desetiletí institucionální hry, soustředící se na fact-checking a blokování již zveřejněného obsahu, bychom měli vědět, že to nestačí. Efektivnější a rychlejší vynucování DSA a předpisů o ochraně digitálních dat je dobrý začátek, ale potřebujeme také zákon o digitální poctivosti, který omezí polarizační algoritmy a design sociálních platforem, které způsobují závislost uživatelů“ – argumentovala analytička.
Podle Stollmeyerové musí EU také naléhavě vytvořit evropskou digitální infrastrukturu, která klade na první místo veřejné dobro, přijmout komplexní politiku obrany proti hybridním hrozbám a rovněž spojit Evropský štít demokracie s novou unijní strategií připravenosti. „To umožní Unii nasadit všechny nástroje pro boj s hrozbami pro demokracii“ – zhodnotila.
Stollmeyerová varovala, že je třeba jednat rychle, protože dezinformační útoky se budou jen zintenzivňovat a využívat nové technologie, jako je AI, chatboty či virtuální realita. „Problém se bude stupňovat, protože naším protivníkům, tedy antidemo způsobům, je čím dál tím snadnější využívat technologie jako zbraň. Ministři obrany a zpravodajské služby rovněž varovali před rostoucími pokusy o sabotáže po celé Evropě a odhadují, že Rusko by mohlo v průběhu několika let eskalovat svou imperiální válku na jednu nebo více zemí NATO. Pokud budoucnost našich demokracií závisí na naší připravenosti a odolnosti, musíme začít pracovat již dnes“ – apelovala. (28.12.2024)
„`