go to the original language article
Brusel – Ministr zahraničních věcí, José Manuel Albares, řekl tuto středu předsedkyni Evropského parlamentu, Robertě Metsolové, že kooficiální jazyky jsou „věcí španělské identity“, s očekáváním interní zprávy Evropského parlamentu k posouzení dopadů jejich používání na parlamentních zasedáních.
„Bylo zdůrazněno, že to není politická záležitost ve smyslu stranické politiky, ale jde o otázku španělské národní identity,“ řekl Albares v prohlášení pro tisk po setkání s Metsolou v sídle Evropského parlamentu v Bruselu.
Setkání, které bylo původně plánováno na začátek listopadu, ale bylo odloženo kvůli daně, přichází několik týdnů poté, co Metsola požádala o novou zprávu o důsledcích používání katalánštiny, baskičtiny a galicijštiny na zasedáních této komunitární instituce jako předběžného kroku k rozhodnutí o jejich zahrnutí do jazykového režimu Evropského parlamentu.
Pracovní skupina předsednictva věnovaná jazykům, občanům a tlumočení, která se sejde poprvé v tomto volebním období 10. prosince, vypracuje zprávu o praktických, rozpočtových a politických důsledcích tohoto rozhodnutí, ale nemá žádnou lhůtu pro její předložení.
Albares poznamenal, že zpráva je „suverenitou Evropského parlamentu“, ale že „záležitost je již na stole a bude mít normální postup“.
V této skupině jsou dva španělští místopředsedové Evropského parlamentu, socialista Javi López a lidovec Esteban González Pons. „Nemyslím si, že by to mělo být téma politických sporů, je to téma naší národní identity a tak to předal Lidové straně,“ uvedl Albares.
„Nejde o vítězství některých Španělů nad jinými. Toto je naše národní identita, kooficiální jazyky, které jsou uvedeny v naší ústavě, které se běžně používají každý den v mnoha autonomních oblastech, také členy Lidové strany (…). Upřímně, nenajdete mě chtějící udělat z našich úředních jazyků (…) válečného koně proti komukoliv. Chci přidat všechny politické rodiny,“ dodal.
Na setkání se také nejednalo, řekl ministr, o počáteční zprávě, kterou Metsola požádala v roce 2022 právní službu Evropského parlamentu a jejíž obsah (nebo zda je dokončena) nikdy nebyl zveřejněn.
Zpráva se údajně zabývá – mimo jiné – náklady na tlumočníky, politickými důsledky, pokud by jiné evropské země s menšinovými jazyky chtěly udělat to samé, nebo praktickým případem gaelského jazyka, posledního jazyka uznaného jako oficiální na evropské úrovni.
Tento krok přichází poté, co ministr Albares v září napsal třetí dopis Metsolové s žádostí, aby umožnila používání tří kooficiálních jazyků a zdůraznil, že jsou „základním prvkem ve španělské národní identitě“, neodmyslitelný k jejím základním politickým a ústavním strukturám.
Proces v Evropském parlamentu je však nezávislý na žádosti španělské vlády, aby tyto tři jazyky byly oficiální v celé Evropské unii, debata, která se odehrává v Radě Evropské unie – kde jsou zastoupeny vlády – a kterou Madrid prosazoval během španělského předsednictví Rady, ale zůstává blokovaná.
Albares uvedl, že konkrétně nehovořil s polskou vládou – která bude držet pololetní předsednictví Rady v první polovině roku 2025 – o „na kterém Radě pro obecné záležitosti bude nebo nebude“, ale vyjádřil přesvědčení, že Španělsko „to bude mít v polském předsednictví jako téma a neexistují žádné obtíže“.
Na setkání ministr využil příležitosti k tomu, aby s Metsolovou hovořil o novém evropském legislativním cyklu a aby jí poblahopřál k jejímu znovuzvolení předsedkyní Evropského parlamentu a poděkoval za osobní zapojení s oběťmi daně, protože Metsola podpořila urgentní projednání nařízení, které umožňuje flexibilizaci některých podpor. (4. listopadu)