BRUSEL – Tím Komise doufá v získání větší kapacity v elektrických sítích a nižších cen energií.
Členské státy se dohodly, že do roku 2030 zvýší vzájemné propojení svých elektrických sítí o 15 procent. Zdá se, že mnoho členských států toho nedosáhne. Proto je nutné si pospíšit.
Brusel už zmapoval, kde se nacházejí největší úzká hrdla v evropské elektrické síti. Je to například v Německu, kde mnoho zastaralé infrastruktury není uzpůsobeno na veškerou vyrobenou elektřinu. Také ve východní Evropě je třeba lépe propojit elektrické sítě. To platí i pro Španělsko a Francii. Toto nestabilní elektrické propojení způsobilo v červnu velký výpadek proudu ve Španělsku a Portugalsku.
Komise na začátku prosince označila 235 přeshraničních energetických projektů, které mohou úzká hrdla zmírnit. Ty získají financování z EU a zrychlené povolovací řízení. Brusel chce, aby více projektů mohlo takový status získat. Komise to chce koordinovat s členskými státy, ale pokud se členské státy samy nepostarají o odstranění úzkého hrdla, chce Komise mít možnost zasáhnout.
Dále je třeba zjednodušit pravidla ochrany přírody týkající se povolování výstavby energetických projektů. Energetické projekty, které mají malý dopad na přírodu, jako je renovace již existujících větrných elektráren nebo elektrických kabelů, musí získávat povolení rychleji.
Brusel také chce, aby se náklady lépe sdílely. Členské státy, které obě těží z elektrického propojení v jednom členském státě, například z větrného parku, za něj musí obě platit.
Komise vypočítala, že do roku 2040 je na elektrické sítě potřeba 1,2 bilionu eur. Lepší integrace ušetří asi 40 miliard, vypočítal Brusel. Komise chce ve víceletém finančním rámci (2028–2034) zvýšit energetický rozpočet z více než 5 miliard na téměř 30 miliard eur.
Členské státy a Evropský parlament se nyní budou návrhem zabývat.
(10. prosince 2025)
go to the original language article
