go to the original language article
Brusel – Evropská komise v úterý schválila důvěryhodnost plánu fiskální úpravy Španělska, který stanoví závazky ke snížení úrovní dluhu a deficitu v období sedmi let, přestože vláda dosud nepředložila svůj návrh rozpočtu, takže zatím nemůže posoudit, zda fiskální politiky na rok 2025 jsou v souladu s doporučeními.
Trajektorie musí zajistit, aby na konci období úpravy byl veřejný dluh na sestupné cestě nebo se udržel pod 60 % HDP ve střednědobém horizontu, a aby deficit nepřekročil prahovou hodnotu 3 % HDP, kterou požadují fiskální pravidla EU, znovu aktivovaná po čtyřech letech zmrazení kvůli pandemii.
Ve svém plánu španělská vláda předpokládá, že dluh klesne z 102,5 % v roce 2024 na 98,4 % v roce 2027, ačkoliv zůstane nad 90 % v roce 2031, kdy období úpravy skončí. Tímto způsobem zaznamenává sestupnou trajektorii během nadcházejících let, ačkoliv nespecifikuje, kdy se podaří snížit dluh pod prahovou hodnotu 60 %.
Na základě těchto závazků Brusel považuje plán Španělska za splnění požadavků nového fiskálního rámce tím, že stanoví „důvěryhodnou“ trajektorii pro zajištění „pokračující“ sestupné cesty dluhu.
Navíc výkonná komise věří, že Španělsko splňuje kritéria pro ospravedlnění prodloužení období úpravy ze čtyř na sedm let — stejně jako Finsko, Francie, Itálie a Rumunsko — na základě reforem, jako je reforma systému pracovních víz a hledání zaměstnání.
Pokud jde o deficit, Komise tvrdí, že Španělsko zakončí rok 2024 s 3 %, ale varuje, že existuje riziko nesplnění snížení deficitu, ke kterému se zavázalo ve svém plánu úprav, protože ekonomické předpovědi Bruselu předpovídají 2,6 % pro rok 2025, o desetinu vyšší než 2,5 % uvedené v plánu, a 2,7 % pro rok 2026, čímž překračuje o šest desetin 2,1 % z přijatého závazku.
Brusel se spoléhal na záruku, že Španělsko zakončí rok na úrovni 3 %, aby ušetřil vládě stíhání za nadměrný deficit, přestože zakončí rok 2023 s 3,5 %, o pět desetin nad prahem, který vyžadují fiskální pravidla.
Nicméně, Komise zahájí proceduru nadměrného deficitu vůči Belgii, Slovensku, Francii, Maďarsku, Itálii, Maltě, Polsku a Rumunsku, které budou předmětem korekčních opatření.
Nyní musí Rada schválit plány a po jejich schválení bude Komise muset kontrolovat, zda členské státy respektují závazky přijaté během celého období pokrytého plánem, což vyžaduje, aby hlavní města předkládala výroční zprávy o stavu. (26. listopadu)