hr flag go to the original language article
This article has been translated by Artificial Intelligence (AI). The news agency is not responsible for the content of the translated article. The original was published by HINA.

BRUSEL – Chorvatsko silně podporuje země západního Balkánu na jejich cestě do EU, ale na základě zásluh, což znamená, že se mimo jiné musí držet zásad dobrých sousedských vztahů, uvedla v úterý v Bruselu náměstkyně ministra zahraničních věcí Andreja Metelko Zgombić.

“Chorvatsko silně podporuje proces rozšiřování na základě zásluh,” řekla Metelko Zgombić po ukončení setkání ministrů pro evropské záležitosti členských států EU.

Rada pro obecné záležitosti, kterou tvoří ministři členských států zodpovědní za evropské záležitosti, se v úterý sešla na prvním formálním setkání pod maďarským předsednictvím.

Na setkání se mluvilo o právním státu v členských zemích a v diskusi se poprvé rovnocenně podíleli i ministři ze čtyř zemí západního Balkánu, které již otevřely přístupové rozhovory – Albánie, Černé Hory, Severní Makedonie a Srbska.

Ministři na svém setkání nemluvili o konkrétním pokroku, který by tyto čtyři země mohly dosáhnout do konce roku, protože o tom se vedou diskuse v Radě EU na nižších úrovních.

Maďarsko jako předseda silně hájí pokrok zemí západního Balkánu směrem k členství v EU a snaží se organizovat mezivládní přístupové konference do konce tohoto roku, aby některé z těchto zemí otevřely nebo uzavřely kapitoly jednání. K tomu je zapotřebí konsensus všech členských zemí.

Na dotaz, jaké jsou šance na to, aby se to stalo, Metelko Zgombić uvedla, že Chorvatsko považuje za možnost, aby Albánie a Severní Makedonie mohly udělat krok vpřed a otevřít některé kapitoly.

“Pokud jde o Černou Horu, dobré sousedské vztahy a nepodnikání kroků, které jim škodí, jsou důležitým prvkem, podle kterého se měří připravenost země postupovat na evropské cestě,” řekla Metelko Zgombić a zdůraznila, že na dnešním setkání se nemluvilo o otevírání nebo uzavírání kapitol jednání pro žádnou zemi.

“Budeme sledovat, do jaké míry Černá Hora plní to, co již dříve slíbila, a to bude jedním z prvků, podle kterého budeme hodnotit, zda je načase, aby uzavřela určité kapitoly,” řekla Metelko Zgombić.

Černohorský parlament na konci června schválil rezoluci o genocidě v Jasenovci, aby uklidnil prosrbské strany v současné vládní koalici Černé Hory poté, co Černá Hora v OSN podpořila rezoluci o genocidě ve Srebrenici.

Černohorská opozice tehdy uvedla, že tento krok je “kukaččí vejce” srbského prezidenta Aleksandra Vučiće, aby se zhoršily sousedské vztahy s Chorvatskem.

Co se týče Srbska, Metelko Zgombić uvedla, že musí jasně ukázat konkrétními opatřeními, že chce postupovat na evropské cestě. “Potom můžeme mluvit o otevírání nebo uzavírání některých kapitol,” řekla.

Doplnila, že v dnešní diskusi o právním státu připomněla otázku regionální jurisdikce.

Srbsko před více než deseti lety schválilo Zákon o regionální jurisdikci, kterým se prohlásilo za oprávněné k stíhání válečných zločinů spáchaných na území bývalé Jugoslávie.

“Dokud existuje tento zákon o regionální jurisdikci, Srbsko nemůže postupovat na evropské cestě. Mnoho kolegů v dnešní diskusi zdůraznilo, že právní stát je základem vzájemné důvěry a proto takový pokus o zabírání pravomocí členského státu není přijatelný,” řekla Metelko Zgombić. (24. září 2024)