Velvyslanci členských zemí EU souhlasili s uvalením cel na ruská a běloruská hnojiva – uvedl v pátek unijní zdroj. Cly mají být také zatíženy některé zemědělské produkty. Po jejich uvalení bude veškerý dovoz zemědělských produktů z Ruska podléhat unijním clům.
Polské předsednictví nyní bude moci přistoupit k jednáním s Evropským parlamentem; po jejich ukončení padne konečné rozhodnutí. Unijní diplomaté doufají, že dohody se podaří dosáhnout ještě v tomto pololetí, kdy předsednictví v Radě EU vykonává Polsko.
Navzdory uložení 16 sankčních balíků na Rusko v souvislosti s jeho invazí na Ukrajinu byl dovoz hnojiv z této země a spojeneckého Běloruska nejen pokračován, ale dokonce vzrostl – v prvních osmi měsících roku 2024 o 52 %, což přineslo příjem 1,2 miliardy eur.
Na rozdíl od sankcí, které jsou přijímány členskými státy jednomyslně, rozhodnutí o clech vyžadovalo pouze kvalifikovanou většinu – 15 států představujících 65 % celkové populace EU. Maďarsko tak samo nemohlo rozhodnutí zablokovat.
Polsko spolu s Litvou, Lotyšskem a Estonskem upozorňovaly na unijním fóru, že ačkoli jsou hnojiva, zejména obsahující fosfor, draslík a vodík, klíčová pro evropský zemědělský sektor, protože zajišťují vysokou produkci a stabilitu plodin, závislost EU na dovozu těchto komodit vystavuje Společenství nejistotě dodávek, což by mohlo ohrozit potravinovou bezpečnost v regionu.
V důsledku toho Evropská komise na konci ledna navrhla uložení cel na ruská a běloruská dusíkatá hnojiva, stejně jako na řadu zemědělských produktů, které dosud nebyly zahrnuty vyššími celními sazbami. Celkově představovaly 15 % dovozu ruských zemědělských produktů v roce 2023. (14.03.2025)