Brno – Česko má druhý nejnižší podíl registrací nových osobních bateriových elektromobilů v Evropské unii. Zatímco v EU dosáhl podíl bateriových aut na registracích za čtyři měsíce letošního roku 12 procent, v Česku 2,5 procenta. Za Českem je pouze Chorvatsko, před Českem Slovensko s podílem 2,7 procenta. Vyplývá to z dat, která zpracoval a v tiskové zprávě shrnul Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu. Bateriová auta jsou na evropském trhu čtvrtou nejoblíbenější motorizací po benzinové s 36 procenty, hybridní bez externího dobíjení s 29 procenty a dieselové s 13 procenty.
V zemích Evropské unie letos uživatelé registrovali od ledna do konce dubna 442.000 nových osobních elektrických bateriových aut, což je meziroční nárůst o 6,4 procenta. V Česku byl růst obdobný, a to 5,5 procenta. V Česku začalo v první třetině roku jezdit 1893 nových bateriových aut. Celkově se přitom velikost českého trhu s novými osobními auty řadí v EU na desáté místo. Nových enyaqů se letos za čtyři měsíce prodalo 306 kusů, což je sice nejprodávanější elektrický model, avšak nejoblíbenější značka je Tesla s 507 registracemi. Na třetím místě je Hyundai se 177.
Česko zůstává na trhu elektrických osobních aut dlouhodobě na chvostu. „Důvodů je celá řada. Jedním z nich nepochybně zůstává stále velká obliba naftových motorizací, která Česko řadí co do podílu v letošním roce na druhé místo mezi zeměmi EU hned za první Irsko. Dlouhodobě nejpopulárnějším modelem v Česku je Škoda Octavia. Letos si její naftová motorizace připsala 4498 registrací, což z ní dělá v Česku nejregistrovanější model a motorizaci vůbec. Na jednu registrovanou elektrickou Škodu Enyaq tak letos připadá téměř 15 naftových Octavií. Bude zajímavé sledovat, jestli a případně jak tento poměr zvrátí dostupnější model Enyaq Tour, který Škoda nově nabízí za 899.000 korun. Za tyto nebo podobné peníze lze v Česku aktuálně pořídit například Hyundai Kona, MG4, Volvo EX30, Volkswagen ID.3 či Renault Megane,“ uvedl Kadula.
V zemích EU je v současnosti k dispozici téměř 709.000 veřejných dobíjecích bodů, v Česku jejich počet překročil 5000, odkázal Kadula na údaje z webu Čistá doprava. Jejich rozložení je však extrémně nerovnoměrné. Téměř 60 procent jich je pouze ve třech zemích, a to v Nizozemsku, Německu a ve Francii. Násobně více než v Česku jich je také v Belgii, Dánsku, Švédsku či Rakousku, což jsou co do počtu obyvatel srovnatelné země. Pouze 305 dobíjecích bodů v Česku disponuje velmi rychlým dobíjením. (22. května)
Redakční odpovědnost za publikaci nese CTK.