go to the original language article
Jana Poczobut, dcera vězněného běloruského novináře Andrzeja Poczobuta, převzala v úterý jménem svého otce v Evropském parlamentu ve Štrasburku Cenu Sacharova za svobodu myšlení 2025. Jménem vězněné gruzínské novinářky Mzii Amaglobeli cenu převzala jiná novinářka, Irma Dimitradze.
Poczobuta na cenu nominovala frakce Evropské lidové strany, do které patří Platforma Obywatelska a Polskie Stronnictwo Ludowe, a také frakce Evropských konzervativců a reformistů, do které patří Prawo i Sprawiedliwość. Vítěze v říjnu vybrala Konference předsedů Evropského parlamentu, kterou tvoří předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola a lídři politických skupin.
– Je velkou ctí stát tu dnes a přebírat tuto cenu jménem svého otce. Už téměř pět let žije moje rodina v tichu a nejistotě, bez člověka, kterého milujeme. Dnes chci vyjádřit hlubokou vděčnost Evropskému parlamentu za to, že na něj pamatuje – a za to, že pamatuje na všechny rodiny, které žijí se stejnými nezodpovězenými otázkami – řekla Jana Poczobut v Evropském parlamentu.
Dimitradze přečetla projev Mzii Amaglobeli adresovaný europoslancům. – Přijímám (tuto cenu) jménem svých kolegů a kolegyň novinářů, kteří dnes v Gruzii bojují o záchranu žurnalistiky. Neúnavně pracují na tom, abyste mohli slyšet hlas odporu gruzínských občanů a aby pravda nebyla umlčena – zdůraznila.
Amaglobeli se ve svém dopise vyjádřila také k gruzínským úřadům. – Tento režim je bezohledný (…). Ničí svobodnou žurnalistiku, likviduje opoziční politické strany a vězní jejich lídry, účinně demontuje nevládní organizace a lidi v nich pracující označuje za zahraniční agenty (…). Nepodařilo se mu však umlčet protesty – napsala.
Andrzej Poczobut, novinář a aktivista polské menšiny v Bělorusku, byl zatčen v březnu 2021 a 8. února 2023 byl odsouzen za „činnost poškozující zájmy státu“ (mimo jiné za to, že označil útok Svazu sovětských socialistických republik na Polsko v roce 1939 za agresi a za materiály dokumentující protesty v roce 2020) k osmi letům trestanecké kolonie se zpřísněným režimem.
Polsko požaduje od běloruských úřadů propuštění Poczobuta a dalších politických vězňů.
Mzia Amaglobeli je gruzínská novinářka a šéfka nezávislých zpravodajských portálů Batumelebi a Netgazeti. Byla zatčena v lednu letošního roku za účast na protivládních protestech v Gruzii. V srpnu byla odsouzena ke dvěma letům vězení.
Je považována za první politickou vězeňkyni v Gruzii od získání nezávislosti země. Jako obhájkyně svobody slova se Amaglobeli stala symbolem prodemokratického protestního hnutí v Gruzii, které se staví proti vládě proruské strany Gruzińskie Marzenie po parlamentních volbách z října 2024, které byly podle opozice zfalšovány.
Cena pojmenovaná po Andrieji Sacharovovi, založená v roce 1988, je nejvyšším oceněním Evropské unie v oblasti lidských práv. Uděluje se osobám a organizacím, které se zasloužily o obranu svobody slova, lidských práv a demokracie. Mezi dosavadními laureáty jsou mimo jiné bývalý prezident Jihoafrické republiky, který přispěl ke zrušení apartheidu, Nelson Mandela, organizace Reportéři bez hranic (RSF), vůdce antikremelské opozice v Rusku Aleksiej Nawalny a aktivista za práva ujgurské menšiny v Číně Ilham Tohti.
Poslanci Evropského parlamentu již přijali několik rezolucí odsuzujících represe v Bělorusku. Požadují v nich propuštění politických vězňů (jejich počet se odhaduje na více než 1000), odsuzují spoluvinu prezidenta Aleksandra Łukaszenki na válce Ruska proti Ukrajině a vyzývají k zpřísnění sankcí a podpoře běloruských demokratických sil, nezávislých médií a obránců lidských práv.
Pokud jde o Gruzii, která je od roku 2023 kandidátskou zemí na členství v Evropské unii, europoslanci v rezolucích důrazně odsoudili ústup od demokracie v této zemi a represivní předpisy (jako je zákon o „zahraničních agentech“), útoky na svobodu slova a tisku a represe vůči pokojným protestům. Vyzvali rovněž k opakování voleb z října 2024, v nichž vítězství ohlásila vládnoucí strana Gruzińskie Marzenie. (16.12.2025)