go to the original language article
SOFIE – Evropská unie (EU) přispívá přibližně 90 procenty k vnějšímu financování v Bulharsku, uvádí studie o nenávratné zahraniční pomoci v zemi od přechodu dosud, vypracovaná Institutem pro tržní ekonomiku (IPI). Studie byla představena v Domě Evropy v Sofii.
Analýza IPI je založena na různých veřejně dostupných zdrojích, zkoumá vnější pomoc pro Bulharsko bez započtení národního spolufinancování a nečiní si nárok na hodnocení efektivnosti využití plateb, řekl hlavní ekonom IPI Lъчезар Богданов. Data ukazují, že vnější podpora se zvyšuje po našem přistoupení k EU, což souvisí i s růstem ekonomiky země.
Od roku 1989 do konce roku 2024 Bulharsko obdrží (podle konzervativních odhadů) přibližně 70 mld. leva a podle předběžných odhadů jen za rok 2025 to bude dalších šest – sedm mld. leva, řekl Bogdanov. V posledním desetiletí to představuje přibližně 3 procenta průměrného ročního hrubého domácího produktu. Po přistoupení k EU toto financování přispívá asi 7 procenty k příjmům v konsolidovaném rozpočtu.
Data také ukazují cykličnost v řízení prostředků z rozpočtu EU – v posledním roce, kdy mohou být čerpány, dochází k vrcholům, které Bogdanov komentoval jako slabost bulharské vlády, administrativy a obcí při řízení prostředků, protože podle jeho slov by bylo logičtější, abychom měli rovnoměrné čerpání prostředků.
Podle údajů největší podíl – přes 30 procent, tedy téměř třetina, z nenávratného financování směřuje do zemědělství. Bogdanov řekl, že je důležité si představit 30 procent ze 70 mld. leva za toto období, a dodal, že jde o rozsáhlou investici do bulharského zemědělství a každý analytik i bulharský daňový poplatník by si měl klást otázku, nakolik to přispívá k efektivnějšímu zemědělství v zemi.
Mezi 10 % a 15 procenty prostředků je určeno na dopravní infrastrukturu, zvelebování a venkovské oblasti, životní prostředí, konkurenceschopnost a inovace, téměř 10 procent – na lidské zdroje. Je vidět, že všechny sféry socioekonomického života byly podporovány nenávratným vnějším financováním. Prostředky se dostaly v podstatě všude, komentoval Bogdanov.
Analýza IPI zkoumá i další zdroje financování v Bulharsku – programy finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko), přičemž pro programové období 2014-2021 prostředky dosahují 222 mil. leva. Nejvíce zdrojů je nasměrováno do programu na snižování chudoby a regionálního rozvoje a do programu pro justici – po více než 50 mil. leva. Podpora občanské společnosti v Bulharsku se uskutečňuje prostřednictvím vytvořených programů pro nevládní organizace – přibližně 7 procent z celkového plánovaného rozpočtu na období 2014-2021, uvádí analýza.
Jsem ráda, že EU prostřednictvím své solidarity je tím, kdo nejvíce přispěl k rozvoji Bulharska v období od 90. let do dnešních dnů, řekla vedoucí Zastoupení EK v zemi Йорданка Чобанова. Dodala, že jde o zdroj, který pochází od všech daňových poplatníků, a jeho přidaná hodnota spočívá v konkrétních projektech, které se realizují, v realizovaných, nebo také v promarněných přínosech. (15. prosince)