go to the original language article
Po 26 letech vyjednávání musely země EU v prosinci znovu uznat, že jsou nadále vnitřně rozdělené ohledně uzavření obchodní dohody se jihoamerickými zeměmi Mercosur.
Teď ale možná může být na cestě průlom.
Ve středu je ministr pro potraviny, zemědělství a rybolov, Jacob Jensen (V), v Bruselu.
Zde má diskutovat obchodní dohodu a rozsáhlé zemědělské protesty před Vánoci.
„Z dánské strany silně tlačíme na to, aby byla obchodní dohoda se zeměmi Mercosur schválena v nejbližší budoucnosti,“ říká Jacob Jensen.
V závěrečné fázi však došlo k prudkým protestům zemědělců v některých zemích EU.
V prosinci například zemědělci zablokovali Brusel traktory a od časného rána odpalovali silné dělobuchy.
To muselo probudit několik evropských hlav států a předsedů vlád, kteří přijeli na prosincový summit EU v belgickém hlavním městě, kde však žádné rozhodnutí nepadlo.
Nyní je ale opatrná naděje, že se země EU mohou tento týden dohodnout.
Země Mercosur jsou Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay, které jsou sdruženy v regionálním obchodním bloku Mercosur.
Pokud se podaří uzavřít obchodní dohodu mezi EU a Mercosur, vznikne společný trh se 700 miliony spotřebitelů.
To bude velkou výhodou pro země s efektivním zemědělstvím, jako je Dánsko.
V jiných zemích EU, jako je Francie a Polsko, však panují obavy, že zemědělství bude vystaveno konkurenci z Jižní Ameriky.
Jacob Jensen ale doufá, že Evropská komise může novým návrhem uklidnit především Itálii, která má díky zvláštním pravidlům EU o kvalifikované většině rozhodující hlas.
„To, co se Evropská komise snaží předložit, nejsou další peníze pro zemědělství, ale uspíšení vyplacení peněz. Místo aby zemědělství dostalo peníze až v roce 2033, mají být posunuty na rok 2028.“
„Doufá se, že to přiměje některé skeptické země, jako je například Itálie, aby dohodu schválily,“ říká Jacob Jensen.
Stane-li se tak, může předsedkyně Evropské komise, Ursula von der Leyen, možná už příští týden odcestovat do Paraguaye a dohodu podepsat.
Původně měla tuto cestu absolvovat 20. prosince.
V konečném důsledku to však byla právě Itálie, která se postavila za přání Francie a Polska odložit dohodu, aby se vyjednala větší pomoc pro zemědělství.
Pokud Itálie řekne dohodě ano, neočekává se, že by nadále bylo dost zemí proti dohodě, aby ji mohly zablokovat. A to ani v případě, že Francie a Polsko setrvají u svého ne.
Jacob Jensen stále podrobně prostudovává návrh Evropské komise na uspíšení zemědělských prostředků. Ale na první pohled může Dánsko dát zelenou:
„Z dánské strany nepovažujeme diskusi o uspíšených penězích za rozhodující. Mnohem důležitější je, jak peníze investujeme. Abychom je investovali chytře do nových technologií a inovací a zjednodušili naše pravidla,“ říká Jacob Jensen.
Zároveň bude obchodní dohoda pro Dánsko velkou výhodou, míní ministr zemědělství.
„EU měla v roce 2024 obchodní přebytek v oblasti potravin přes 60 miliard eur. Takže jak EU, tak Dánsko mají obrovský zájem na tom mít dohody o volném obchodu s okolními regiony a zeměmi. Zvláště v době, kdy jiní budují celní zdi a panuje geopolitické napětí,“ říká Jacob Jensen, aniž by přímo zmínil USA a prezidenta této země, Donald Trump.
V pátek tohoto týdne se očekává, že stálí zástupci zemí EU vyjasní, zda nyní existuje kvalifikovaná většina pro uzavření dohody.