Brusel – Velká většina Slovinců se domnívá, že by příslušné záchranné služby v případě nehody vhodně reagovaly na mimořádné situace, jak ukazují výsledky posledního průzkumu veřejného mínění Eurobarometr. Slovinci na rozdíl od občanů EU také více důvěřují informacím těchto služeb a dalších orgánů pro řešení mimořádných událostí.
Velká většina (89 procent) občanů EU by se v prvních dnech mimořádných situací zcela nebo částečně spoléhala na pomoc rodiny a přátel. Poměrně vysoký podíl (81 procent) by se spoléhal také na nouzové služby. Slovinci jsou v tomto ohledu nad evropským průměrem. Na příslušné služby by se spoléhalo až 94 procent respondentů, na rodinu a přátele pak 93 procent.
V EU se nejvíce respondentů (38 procent) cítí vystaveno především mimořádným klimatickým podmínkám nebo rizikům spojeným s vlivem změny klimatu. Následuje vystavení mimořádným zdravotním situacím (27 procent) a povodním (26 procent). Na národní úrovni se nejvíce vystaveni mimořádným klimatickým podmínkám cítí Řekové (61 procent), Malťané (56 procent) a Slovinci a Maďaři (po 48 procentech).
Na rozdíl od 70 procent občanů EU důvěřuje 87 procent dotázaných Slovinců informacím veřejných orgánů a místních služeb pro řešení mimořádných událostí.
Téměř polovina (49 procent) Evropanů by pro informace o riziku mimořádných událostí sáhla po národních médiích, přibližně třetina by jako zdroj raději volila regionální média (36 procent) nebo služby pro řešení mimořádných situací (33 procent).
Slovinci jsou v tomto ohledu pod průměrem. Na národní média by se spoléhalo 39 procent respondentů, stejný podíl by jako zdroj informací zvolil také rodinu a přátele. (1. října)