de flag go to the original language article
This article has been translated by Artificial Intelligence (AI). The news agency is not responsible for the content of the translated article. The original was published by dpa.

Brüssel (dpa) – Německo a několik dalších států mají stejně jako Belgie poskytnout zmrazené ruské peníze na podporu Ukrajiny. Podle údajů úředníků EU to předpokládá nyní předsedkyní Evropské komise Ursula von der Leyen představený návrh na takzvanou reparační půjčku ve výši až 210 miliard eur. Kromě Německa jsou podle něj možnými dárci ruského státního majetku pro tento záměr také Francie, Švédsko a Zypern, přičemž ve Francii má ležet nejvíce peněz. Ruský majetek centrální banky spravovaný belgickou finanční institucí Euroclear se odhaduje na zhruba 185 miliard eur.

Belgická vláda v uplynulých měsících opakovaně požadovala účast dalších států EU, aby se snížilo riziko, že se Belgie stane jediným cílem možných odvetných opatření. Mimo jiné se přitom vidí nebezpečí, že Moskva vyvlastní evropské soukromé osoby a podniky v Rusku.

Německé hospodářství vidí velká rizika

Předseda představenstva Německo-Ruské zahraniční obchodní komory, Matthias Schepp, nedávno varoval, že německý majetek ve výši více než 100 miliard eur je v ohrožení. «Německo investovalo v Rusku jako žádná jiná země. Má proto při plánovaném využití ruských peněz centrální banky na nákupy zbraní ve prospěch Ukrajiny nejvíce co ztratit,» řekl v říjnu Německé tiskové agentuře.

Spolková vláda drží přesná čísla v tajnosti

Kolik ruských peněz centrální banky leží v Německu, německá vláda dosud tají. Naposledy bylo sděleno pouze to, že v souvislosti s ruskou útočnou válkou proti Ukrajině byly celkově zmrazeny nebo znehybněny majetky ve výši zhruba 3,5 miliardy eur. To zahrnuje zmrazené peníze a hospodářské zdroje osob, resp. entit uvedených na seznamu, jakož i «zahraniční aktiva ruské centrální banky, která podléhají zákazu transakcí».

Podle diplomatů šlo v případě majetku centrální banky naposledy pravděpodobně o spíše nižší trojcifernou milionovou částku. Spolková vláda se dosud veřejně jasně nevyjádřila k otázce, zda by byla ochotna přispět i majetkem ležícím v Německu. Mluvčí ministerstva financí večer řekla Německé tiskové agentuře: «Spolková vláda návrh vyhodnocuje.» Prosí o pochopení, že toto vyhodnocení ještě probíhá.

Rozhodující střet za dva týdny?

O ve středu představeném plánu Evropské komise nyní musí jednat vlády členských států. Předsedkyně Komise von der Leyen doufá, že ho šéfové států a vlád zemí EU za dva týdny na svém prosincovém summitu schválí. V příštích dvou letech má nejprve do Ukrajiny proudit zhruba 90 miliard eur.

Jako alternativu ke konceptu využití ruských peněz předložila von der Leyen navíc konkrétní návrh na přijetí nových dluhů EU pro Ukrajinu. Řada zemí, jako například Německo, to však odmítá a spoléhá na to, že se podaří prolomit dosud trvající odpor Belgie proti využití ruských peněz. Tato země EU hraje v tomto záměru klíčovou roli, protože velká část ruských peněz je tam v současnosti spravována společností Euroclear. (3. prosince)