go to the original language article
Evropský parlament se rozhodl nechat dohodu EU o volném obchodu se čtyřmi zeměmi z latinskoamerického bloku Mercosur přezkoumat Soudním dvorem EU.
To je jasné po středečním hlasování v Evropském parlamentu.
Dohoda byla přitom podepsána předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen a je považována za důležitý krok pro EU v úsilí o otevírání nových exportních trhů.
Místopředsedkyně Evropského parlamentu Christel Schaldemose (S) je rozhodnutím zklamaná.
– Je hluboce znepokojivé, že Evropský parlament v době globálních nepokojů volí protahování dohody Mercosur.
– Evropa potřebuje nové, silné partnery po celém světě právě proto, že si již nemůžeme brát staré aliance jako samozřejmost a protože jsme pod tlakem jak z východu, tak ze západu, říká Christel Schaldemose.
Evropská komise dříve uvedla, že dohoda může vstoupit v platnost bez souhlasu Evropského parlamentu. A z vyjádření mluvčího Evropské komise Olofa Gilla lze pochopit, že Evropská komise zvolí dočasné uvedení dohody v platnost, zatímco se čeká na rozhodnutí soudu.
Rozhodnutí Evropského parlamentu tak dohodu v první fázi nezastaví.
– Evropská komise lituje rozhodnutí Evropského parlamentu. Podle naší analýzy nejsou otázky, které Evropský parlament klade, oprávněné.
– Evropská komise se těmito otázkami již podrobně zabývala s Evropským parlamentem, říká Olof Gill.
Zdůrazňuje, že Evropská komise nyní znovu vstoupí do dialogu s Evropským parlamentem a jeho členy.
– Vysvětlíme jim, proč mohou dohodu s klidem podpořit a proč se domníváme, že je pro EU životně důležitá, říká Olof Gill.
Upozorňuje, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen ve středu v Evropském parlamentu hovořila mimo jiné o zvýšení nezávislosti EU v oblasti obchodu.
To je nezbytné ve světě, který je podle von der Leyen stále více řízen „hrubou silou“.
Podle Olofa Gilla bude otázka dohody Mercosur nyní projednána na čtvrtečním mimořádném summitu EU v Bruselu.
Dohoda byla schválena kvalifikovanou většinou členských států EU. Stalo se tak však po zpožděních a pokračujících politických sporech.
V konečném důsledku se Itálie rozhodla dohodu podpořit, takže se podařilo dosáhnout kvalifikované většiny.
Stalo se tak ale přes hlavy velkých zemí EU, jako jsou Francie a Polsko. Kromě Francie a Polska hlasovaly proti dohodě také Rakousko, Maďarsko a Irsko.
Stalo se tak ve velké míře kvůli obavám z dopadů dohody na evropské zemědělství.
Středeční rozhodnutí vyvolává v Evropském parlamentu nové pochybnosti o dohodě, která se připravovala celých 26 let a byla předmětem rozsáhlých zemědělských protestů mimo jiné ve Francii, Polsku a Belgii.
Středeční rozhodnutí zároveň jde proti snahám EU zvýšit svou nezávislost v oblasti obchodu v době, kdy prezident USA Donald Trump již uvalil na evropské zboží clo ve výši 15 procent.
A nyní USA hrozí dalším clem na evropské země v zostřeném sporu o Grónsko.
Proto by EU měla na dohodě trvat, domnívá se Christel Schaldemose.
– Dohoda poskytuje přístup na trh s přibližně 700 miliony spotřebitelů a posiluje evropskou a dánskou ekonomiku. EU potřebuje více partnerů, ne méně, říká Christel Schaldemose.
Při středečním hlasování hlasovalo 334 poslanců Evropského parlamentu pro právní posouzení soudem. 324 hlasovalo proti a 11 se zdrželo hlasování.