Have the article read by OpenAI (Beta). Please note that AI translations may take some time to process.Brusel – Zprávy, že nový Evropský parlament (EP) zakáže tradiční auta nebo že europoslanci nařídí celoevropskou mobilizaci a vyšlou lidi do války na Ukrajině – i takové dezinformace by se mohly podle místopředsedkyně Evropské komise (EK) Věry Jourové objevit v posledních dnech či hodinách před červnovými volbami do EP. Nepravdivé, záměrně zmanipulované informace šířené s úmyslem oklamat čtenáře či diváky, existují už tisíce let, nyní ale mají jejich autoři díky umělé inteligenci (AI) mnohem více možností, jak je šířit.
Podle průzkumu Eurobarometru z loňského března více než třetina občanů EU (38 procent) soudí, že dezinformace a jejich šíření jsou teď největší hrozbou pro demokracii. Právě v souvislosti s touto hrozbou přijal Evropský parlament v uplynulém volebním období několik klíčových norem, jejichž cílem je zvýšit odolnost vůči dezinformacím a zahraničním zásahům v EU. Patří mezi ně unijní nařízení o digitálních službách (DSA), nařízení o digitálních trzích (DMA), nová pravidla transparentnosti politické reklamy, nařízení o umělé inteligenci a nařízení o svobodě médií.
Na zajištění toho, aby byly nadcházející evropské volby svobodné a spravedlivé, spolupracují vnitrostátní orgány s institucemi EU. Společně se snaží bránit volby před různými hrozbami, jako jsou manipulace s informacemi, kybernetické útoky, úniky dat i hybridní hrozby. Evropský parlament spolupracuje i s velkými platformami. Pomoc s poskytováním ověřených a spolehlivých informací slíbily i velké platformy, jako je například Google nebo sociální sítě spadající pod společnost Meta Platforms.
Rusko, které je podle unijních činitelů hlavním zdrojem dezinformací, má podle Jourové speciální strategii pro každý členský stát. Investuje více do těch, kde vidí, že je levnější ovlivnit více lidí, což je případ Slovenska či Bulharska. Dezinformace jsou často spojeny i s dalšími útoky na informační prostor v EU, ať už jde o kybernetické útoky, špionáž či korupci politiků, podotkla Jourová a zmínila případ, který odhalily české zpravodajské služby.
Česká vláda na konci března rozšířila národní sankční seznam o proruskou zpravodajskou platformu Voice of Europe, které poskytovali rozhovory například i německý poslanec českého původu Petr Bystroň či německý europoslanec Maximilian Krah. Český Deník N a německý magazín Der Spiegel následně uvedly, že Bezpečnostní informační služba (BIS) podezřívá Bystroně z braní úplatků od proruské sítě. Z napojení na proruskou vlivovou síť je podezírán i Krah. (3. června)
Redakční odpovědnost za publikaci nese CTK.