nl flag go to the original language article
This article has been translated by Artificial Intelligence (AI). The news agency is not responsible for the content of the translated article. The original was published by ANP.

LUXEMBURK – Na oplátce peněz z fondu slíbily země reformy a investice ve prospěch podnikatelského klimatu. Dozorčí orgán evropských financí vidí, že to zatím nepřineslo dostatečné výsledky.

Po velké ekonomické škodě způsobené pandemií koronaviru a lockdowny přišla EU s fondem, který členským státům poskytl 650 miliard eur na půjčky a dotace, aby pomohl například s digitalizací a ekologizací. Aby se členské státy kvalifikovaly na peníze, musely vypracovat plány s určitými cíli.

Jiţ před pandemií koronaviru EU učinila desítky doporučení členským státům, aby zlepšily své podnikatelské klima, jako je zlepšení přístupu k financování, zjednodušení daňových systémů a snížení administrativní zátěže. Ve svých národních obnovovacích plánech zahrnuly všechny členské státy celkem více než čtyři sta reforem a investic souvisejících s těmito doporučeními. Náklady na tato opatření činí přibližně 109 miliard eur.

Pouze malá část těchto reforem přinesla výsledky, uvádí ERK. Většina reforem zaostává a většina výsledků se stále očekává, podle člena ERK Ivany Maletić. „S fondem by mělo být snazší podnikat, ale jeho potenciál není plně využit.“

Na začátku tohoto roku vydala ERK kritickou zprávu o evropském fondu obnovy po koronaviru. V ní účetní dvůr napsal, že je stále velmi otázkou, zda členské státy splnily slíbené výkony výměnou za peníze. Také existovala rizika nerovného zacházení s různými členskými státy. Kromě toho ERK předpověděl, že náklady na fond obnovy po koronaviru, který se oficiálně nazývá fond pro obnovu a odolnost (RRF), porostou.

(27. října 2025)