sk flag go to the original language article
This article has been translated by Artificial Intelligence (AI). The news agency is not responsible for the content of the translated article. The original was published by TASR.

Brusel – Politika soudržnosti EU musí být přímo propojena s budováním konkurenceschopnosti. Uvedl to v úterý pro zpravodaje TASR předseda Bratislavského samosprávného kraje (BSK) a vedoucí slovenské delegace na říjnovém plenárním zasedání Výboru regionů v Bruselu Juraj Droba.

Juraj Droba uvedl, že v rámci politické frakce Evropští konzervativci a reformisté (ECR) ve Výboru regionů dostal prostor, aby na úvod Týdne regionů promluvil jménem předsedy frakce ECR ve Výboru regionů Marca Marsilia. „Představil jsem vizi kohezní politiky, její propojení s konkurenceschopností. Můj projev byl také o tom, že regiony a místní a regionální samosprávy musí sedět u stolu, když se rozhoduje o eurofondech. Momentálně se to velmi centralizovalo a my se tomu bráníme,“ popsal situaci.        

Dodal, že představitelé regionů nechtějí, aby se o této záležitosti rozhodovalo od zeleného stolu na úřadu vlády, naopak, je třeba, aby se tato rozhodnutí dělala na co nejnižší územní úrovni. Připomněl, že jeho projev se setkal s velkým ohlasem, protože jde o problém, který trápí všechny regiony v členských zemích EU.

V úterý odpoledne se plenární zasedání Výboru regionů v bruselské budově Evropského parlamentu věnovalo také otázce, jak má tato instituce co nejlépe bránit zájmy regionů při tvorbě budoucího dlouhodobého rozpočtu EU na léta 2028 – 2034 a při rozdělování zdrojů na jednotlivé politiky a programy.

Droba v této souvislosti zmínil, že jménem Výboru regionů byl v pondělí jmenován spravodajem pro Nástroj pro propojení Evropy (CEF), tedy pro program EU, který umožňuje financovat přípravu a realizaci projektů společného zájmu v rámci politiky transevropských sítí (TEN-T) v sektorech dopravy, energetiky, telekomunikací a digitalizace.

CEF zprostředkuje zemím EU 83 miliard eur

„Bude to 83 miliard eur, které se budou v nejbližším období rozdělovat. Na vypracování toho stanoviska mám přibližně sedm měsíců. Měl bych toto stanovisko prezentovat na příští rok v květnu na dalším plenárním zasedání, kde se o něm bude hlasovat,“ vysvětlil. Upřesnil, že v podstatě půjde o peníze, které budou čerpány na dopravní, energetickou a digitální infrastrukturu. V praxi to podle něj znamená, že jde o zdroje, z nichž Slovensko má šanci zaplatit modernizaci svých železnic a budování dálnic. (14. října)