el flag go to the original language article
This article has been translated by Artificial Intelligence (AI). The news agency is not responsible for the content of the translated article. The original was published by AMNA.

Nová šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová a nový předseda Evropské rady António Costa dnes dorazili do Kyjeva na symbolickou návštěvu podpory Ukrajině v den, kdy zahájili své funkce.

Tato návštěva se koná v době, kdy je napětí mezi Moskvou a Západem obzvláště vysoké, po tom, co Ukrajina použila americké a britské rakety k úderu hluboko na ruské území a Rusko odpálilo novou hypersonickou raketu proti ukrajinskému městu.

Nová Evropská komise chce ukázat svou pevnou podporu Ukrajině v době, kdy ukrajinské síly ustupují na frontě a svět se připravuje na novou funkční dobu Donalda Trumpa ve funkci prezidenta USA, což vyvolává obavy o možném přerušení americké pomoci Kyjevu.

„Přijeli jsme, abychom vyslali jasný vzkaz: stojíme na straně Ukrajiny a nadále ji podporujeme,“ prohlásil Costa novinářům, kteří ho doprovázejí.

„Od prvního dne války stála EU na straně Ukrajiny,“ napsal Costa na X spolu s fotografií sebe, Kallasové a evropské komisařky pro rozšíření Martou Kosovou přijíždějící vlakem do Kyjeva.

„Od prvního dne naší funkce obnovujeme naši pevnou podporu ukrajinskému lidu,“ dodal.

„První den ve své funkci je moje poselství jasné: EU chce, aby Ukrajina vyhrála tuto válku,“ zdůraznila Kallasová na X. „Uděláme, co bude třeba pro to.“

Kromě těžkostí, kterým čelí na frontě, se Ukrajina v posledních týdnech stala terčem těžkých leteckých bombardování proti jejím energetickým infrastrukturám, které způsobily rozsáhlé výpadky elektřiny, jak se blíží zima.

„Situace na Ukrajině je velmi vážná, ale je jasné, že to má vysokou cenu i pro Rusko,“ odhadla Kallasová, bývalá premiérka Estonska a známá zastánkyně tvrdého postoje vůči Moskvě. Kallasová a Costa, kteří zaujímají dvě nejvýznamnější pozice v EU po předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové, by měli vést rozhovory s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Zelenskyj, který více než dva roky odmítal kategoricky jednat s Ruskem, se zdá, že v poslední době zmírňuje svůj postoj.

V pátek požádal NATO, aby poskytlo ochranu oblastem Ukrajiny kontrolovaným Kyjevem, aby „ukončil horkou fázi války“ a naznačil, že Kyjev okamžitě nebude usilovat o znovuzískání oblastí, které Rusko obsadilo.

„Pokud mluvíme o příměří, (potřebujeme) záruky, že (ruský prezident Vladimir) Putin se nevrátí,“ zdůraznil Zelenskyj ve svém rozhovoru s britskou televizní stanicí Sky News.

Na druhé straně Putin žádá Ukrajinu, aby se vzdala čtyř provincií na jihu a východě země, které částečně kontrolují ruské vojáci, kromě Krymu, který Moskva anektovala v roce 2014. Také je proti vstupu Ukrajiny do NATO.

Na druhé straně Kallasová zdůraznila, že „nejsilnější zárukou bezpečnosti je vstup (Ukrajiny) do NATO“.
„Pokud Ukrajina rozhodne o vymezení čáry někde, jak můžeme zaručit mír, aby Putin nešel dál?“ ptala se.

Diplomaté NATO odhadují, že je málo pravděpodobné, že by Aliance v blízké budoucnosti poskytla Ukrajině status členské země, vzhledem k odporu velkého počtu zemí, které se obávají, že tímto způsobem by se státy mohly dostat do přímého válečného konfliktu s Ruskem.

Dle Kallasové by EU neměla „nic vylučovat“ ohledně vyslání evropských vojsk na ukrajinské území, aby zaručila dodržování případného příměří, na čemž by se dohodlo, což by mohlo vést k přímé konfrontaci s Ruskem. „Musíme zachovat strategickou nejasnost v této otázce,“ zdůraznila Kallasová.

Od začátku ruské invaze v roce 2022 Evropa celkově investovala přibližně 125 miliard dolarů na podporu Ukrajiny, zatímco USA více než 90 miliard dolarů, podle zprávy Instituto z Kielu.

Ale budoucnost americké podpory je zpochybňována, protože Trump ji kritizoval a naznačil, že by chtěl ukončit konflikt co nejdříve.

Kallasová ujistila, že EU se pokusí přesvědčit republikána, že podpora Kyjeva je prospěšná pro USA.
„Pomoc Ukrajině není charita. Vítězství Ruska by určitě posílilo Čínu, Írán a Severní Koreu,“ odhadla.

Dle ní bude EU nadále usilovat o silnou pozici Kyjeva v případě jednání s Ruskem. Přesto přiznala, že je „stále obtížnější“ pro 27 členských zemí dohodnout se na nových prostředcích pro posílení své podpory Ukrajině.

„Tato válka trvá již nějakou dobu a je stále obtížnější ji vysvětlit našim spoluobčanům,“ upozornila a dodala: „ale nevidím jinou možnost“. (01/12/2024)
EM