go to the original language article
„`html
Lahbib byl předsedkyní Komise Ursulou von der Leyen navržen jako kandidát na komisaře pro připravenost a krizové řízení a pro rovnost. Její komplexní portfolio zajistilo, že ji může vyslechnout až šest komisí, než Evropský parlament rozhodne, zda je vhodná jako komisařka a zda je správnou osobou pro pravomoci, které jí byly přiděleny.
Jak se dalo očekávat, několik poslanců položilo otázky ohledně možná nejtěžšího období Lahbib jako ministryně zahraničních věcí v belgické federální vládě: vydání víz delegaci z Íránu v červnu 2023, což téměř vedlo k jejímu odstoupení. „Máte mezitím nové poznatky?“ chtěla vědět Assita Kanko (N-VA). Lahbib odpověděla, že bruselská vláda byla zodpovědná za pozvání starosty Íránu, „proti radám mého ministerstva“. Případ skončil minulý rok hlasováním o důvěře v parlamentu, ze kterého se Lahbib podle svých slov naučila, že jako komisařka chce spolupracovat s Evropským parlamentem „ve stejném duchu“.
Také její cesta na ukrajinský poloostrov Krym v roce 2021, tehdy ještě jako novinářka RTBF, byla vytažena. Ta způsobila v Belgii kontroverzi, protože cesta probíhala přes ruské území a protože Lahbib cestu absolvovala na pozvání. Ve středu v parlamentu popřela, že by ji pozvala „dcera Putina“. „Bylo to umělkyně žijící v Belgii,“ řekla.
Lahbib využila otázky k zdůraznění svého připoutání k nezávislosti a suverenitě Krymu a Ukrajiny. Zdůraznila, že vždy obhajovala vysílání F-16 a humanitární pomoci do Kyjeva, že sama několikrát cestovala do ukrajinského hlavního města a minulý měsíc navštívila vojenskou nemocnici v Neder-Over-Heembeeku s prezidentem Volodymyrem Zelenským. „A během belgického předsednictví v EU byl učiněn historický krok k zahájení přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem.“
„`