Vídeň – Rakouský spolkový kancléř Karl Nehammer (ÖVP) nevidí potřebu balíčku úspor po rakouských parlamentních volbách. Spíše se může rozpočtová stabilizace dosáhnout „větším hospodářským růstem“, uvedl Nehammer v rozhovoru pro APA. V zářijových volbách věří Nehammer v první místo navzdory opačným průzkumům. Pověsti, že by již měla být sjednána koalice mezi konzervativní ÖVP, sociálně demokratickou SPÖ a liberálními NEOS, označil kancléř za „dezinformaci“ a „dezinformační kampaň“.
Odborníci například z výzkumných institutů IHS a Wifo a Fiskální rady po letech miliardových deficitů a vzhledem k předpovězenému vysokému rozpočtovému deficitu do roku 2028 nedávno doporučovali krátkodobé úsporné balíčky ve výši miliard eur. „Mám na to opačný názor,“ uvedl Nehammer. Je důležité hovořit o tom, jak dosáhnout v Rakousku opět většího růstu, tedy ulehčit podnikům a průmyslu a umožnit jim investice. „Větším hospodářským růstem mám také šanci skutečně stabilizovat rozpočet.“ Kancléř chce přijmout opatření například v oblasti zdanění přesčasů nebo vedlejších nákladů na práci. „Konkurenceschopnost je velké téma, a vytvářením většího růstu prostřednictvím této konkurenceschopnosti to považuji za smysluplné.“
Nehammer zdůraznil, že varování a upozornění jsou brána velmi vážně, ale zároveň uvedl, že bylo dosaženo „stabilního rozpočtu“ a „že ratingové agentury nás dosud všechny na této cestě potvrdily“. Na rozdíl od jiných zemí v Evropské unii také Rakousko nedostalo od Evropské komise žádný varovný dopis, že rozpočet nefunguje. Nehammer odmítl, že by se chtěly dotknout úspor jen proto, že se nacházíme uprostřed supervolebního roku: „Ne, skutečným tématem je, že jsme v mnoha oblastech již dosáhli opravdu ukazatelných úspěchů,“ například s investiční prémií.
Jeho volebním cílem pro rakouské parlamentní volby 29. září je „samozřejmě stát se prvním“, uvedl Nehammer optimisticky. Chce získat „co nejlepší výsledek prostřednictvím voliči a voličkami“, „kandiduji také znovu, abych získal mandát k vedení vlády“. Na číslo se kancléř nechtěl zavázat. V roce 2019 dosáhla ÖVP 37,5 procenta. Nehammer tvrdí, že „není skutečně smysluplné“ porovnávat volební výsledky minulých let, „protože vždy závisí na okolnostech, kdy a za jakých podmínek se volby konaly“, minulé roky byly „více než náročné“.
Na otázku, při jakém výsledku by hodlal odstoupit z čela strany, neodpověděl, protože chce dosáhnout „co největšího mandátu voliči a voličkami“. V rámci kampaně mohou vidět, kdo má jaký program. „Mně je obzvláště důležitá práce, rodina, bezpečnost,“ zdůraznil šéf ÖVP: „Stavět do popředí pracující“, rodinu „jako základní buňku státu“ a v oblasti bezpečnosti „boj proti nelegální migraci“ a posílení policie a armády.
V průzkumech však už měsíce vede pravicově populistická FPÖ. Nehammer se přesto tváří optimisticky a připomněl volby do Evropského parlamentu v červnu, „které skutečně přinesly důkaz, jak cenné jsou průzkumy veřejného mínění“. Volby samozřejmě vyhrála FPÖ. „Ano, ale rozdíl mezi lidovou stranou a svobodnými byl jen 0,8 procenta, v některých průzkumech nám předpovídali rozdíl deseti procent,“ řekl Nehammer. „A dynamika volební kampaně, možnost se s tématy vyrovnat, pro lidi teprve začíná. Proto považuji za velmi pravděpodobné, že se nám může podařit získat mandát od lidí a úspěšně dorazit jako první do cíle.“
Na otázku, zda by bylo podle něho demokraticky legitimní vznést nárok na funkci kancléře i ve druhé pozici, odpověděl šéf ÖVP, „v Rakousku už bylo všechno“, protože vždy záleží na tom, jak sestavit parlamentní většinu. S kterou stranou by nejraději koaloval, Nehammer neprozradil. Rozhodující je „kde jsou konstruktivní síly uvnitř politických stran a kde destruktivní“, uvedl. „S destruktivními silami nelze vytvořit vládu a především stabilní parlamentní většinu.“ Levice i pravice se „stále více“ radikalizují, vzdávají se středu, tvrdil kancléř. „Moje nabídka je žít politiku rozumu, stability a středu“ a po volbách pozvat k spolupráci ty, kteří o to mají zájem. „Existují síly, které žijí pouze z problému, ale nechtějí jej vyřešit, s nimi bude obtížné najít konstruktivní spolupráci.“
Nehammer si sice nepřeje vládu s šéfem FPÖ Herbertem Kicklem, FPÖ jako koaličního partnera však i nadále nevylučuje. U modrých má totiž „mnoho rozumných sil“, se kterými také „udržuje dobrý kontakt“. Tyto síly však mají v současnosti málo možností „žít svou představu o politice“, protože Kickl a jeho okolí „velmi dominantně vystupují – ale to neznamená, že to tak bude i po volbách“.
Současná vláda nadále pracuje, ujistil kancléř a připomněl například dohodu o zvýšení penzí tento týden. Nedávno se koalice dohodla na novém eurokomisaři, konkrétně na ministru financí Magnusu Brunnerovi (ÖVP). Proč si Nehammer vybral Brunnera a ne ústavní ministryni Karolinu Edtstadlerovou (ÖVP), která také měla o tuto pozici zájem, vysvětlil takto: „Je faktem, že Magnus Brunner se svou dosavadní činností představuje nejširší nabídku pro tuto speciální pozici a ve smyslu agendy EU. Zejména pokud jde o to, aby se Evropa opět stala konkurenceschopnější.“ Ministři financí v EU mají také „vždy velmi důležitou roli, a proto jsou v komisi rádi viděni“. Na jaké konkrétní portfolio by si Brunnera představoval, Nehammer neupřesnil, zdůraznil však opakovaně, že komise má „naléhavou potřebu dohnat posílení Evropy jako hospodářského centra“.
„Obtížná“ jsou zeleno-modrá jednání v oblasti spravedlnosti o generálním prokurátorovi: „Koaliční partner zatím nebyl připraven se více pohybovat naším směrem,“ litoval Nehammer. V souvislosti s aktuální debatou o bezpečnosti Nehammer odkázal na investice do policie, například vybavení strážníků tasery ve Vídni. Probíhají také intenzivní snahy o návraty pachatelů trestných činů i do oblastí jako Sýrie nebo Afghánistán. (05.08.2024)