Løkke: Klíčové, že Evropa odmítla Trumpův požadavek na Grónsko

Odmítnutí Evropy vůči prezidentu USA, Donald Trump, a jeho požadavku převzít Grónsko mělo velký vliv na to, že je nyní naděje na smírné řešení.

Říká to ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen (M).

Prohlášení přichází po čtvrtečním zasedání ministrů zahraničí v Bruselu, kde bylo Grónsko součástí programu.

– Podal jsem stručnou informaci o tom, kde se nacházíme. Bylo to v zabezpečené místnosti bez mobilních telefonů, aby to mohlo být důvěrné, takže nedává smysl, abych zde sdílel podrobnosti, říká Lars Løkke Rasmussen.

Zdůrazňuje však, že využil příležitosti k poděkování ostatním zemím EU za podporu Dánsku a Grónsku.

– Především jsem využil den k poděkování za velkou solidaritu. To bylo důležité.

– Vůbec nepochybuji o tom, že když jsme nyní zpět tam, kde jsme byli před 15 dny, kdy můžeme mít civilizovaný vyjednávací proces s Američany, je to mimo jiné proto, že Evropa se ozvala, říká Løkke.

Poukazuje také na to, že členové amerického Kongresu jasně odmítli Trumpovy úvahy o anexi Grónska.

– Americký podnikatelský sektor a akciový trh také reagovaly. Myslím, že je mnoho věcí, které způsobily, že americký prezident před několika dny řekl, že to, co bylo dohodnuto s Rubio a Vance, je recept, kterým se budeme řídit, říká Løkke.

Tím odkazuje na klíčové setkání ve Washingtonu v polovině ledna.

Zde se Lars Løkke Rasmussen spolu s grónskou ministryní pro zahraniční záležitosti, Vivian Motzfeldt, setkal s viceprezidentem USA, J.D. Vance, a ministrem zahraničí USA, Marco Rubio.

Na schůzce se strany dohodly na zřízení pracovní skupiny, která by měla naplnit americké bezpečnostní zájmy a respektovat dánské a grónské ne k americké anexi Grónska.

Ve středu se uskutečnilo první zasedání pracovní skupiny na úrovni šéfů resortů z dánské a grónské strany.

Na opačné straně stolu podle Løkkeho seděli zástupci jak z amerického ministerstva zahraničí, tak z kanceláře viceprezidenta.

– Byla to konstruktivní jednání a bylo dohodnuto, že se znovu sejdou, říká Løkke.

Nechce zacházet do detailů o tom, o čem se na schůzce hovořilo, ale zdůrazňuje, že Dánsko sdílí bezpečnostní obavy USA v Arktidě, kde jak Rusko, tak Čína usilují o větší přítomnost.

Aby se našlo řešení, je Dánsko připraveno rozšířit obrannou dohodu s USA o Grónsku z roku 1951.

– Rok 1951 je už před řadou let. Drony tehdy neexistovaly a vesmír nehrál žádnou roli, takže svět byl samozřejmě jiný.

– Ale dohoda představuje silný právní rámec a je samozřejmě tím, z čeho vycházíme, říká Lars Løkke Rasmussen.

Podle šéfky unijní diplomacie, Kaja Kallas, ministři na schůzce diskutovali o tom, jak lze posílit bezpečnost v Arktidě a včetně Grónska.

Diskuse je však důvěrná, a proto ani ona nechce sdílet podrobnosti o tom, co je EU konkrétně připravena udělat.