Have the article read by OpenAI (Beta). Please note that AI translations may take some time to process.Brusel – Ministři obrany zemí NATO dnes v Bruselu diskutovali o další pomoci Ukrajině čelící ruské invazi i o přípravě červencového summitu Severoatlantické aliance ve Washingtonu. Shodli se přitom na vytvoření nového výcvikového a vzdělávacího střediska pro ukrajinské vojáky, které se bude nacházet v severopolském městě Bydgoszcz.
„Diskutovali jsme rovněž o našich dalších obranných plánech a k tomu jsou zapotřebí investice,“ uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na závěrečné tiskové konferenci. Ocenil přitom historický pokrok, kterého by měly členské státy letos dosáhnout. Jak uvedl, očekává, že až 18 zemí z 31 letos splní cíl NATO vydávat na obranu minimálně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Úsilí o splnění tohoto cíle v letošním roce potvrdila česká ministryně obrany Jana Černochová. „Jsem velmi ráda, že jsem mohla říct, že Česká republika v letošním roce poprvé ve své historii bude postupovat podle zákona, kde jsou ta dvě procenta daná, takže my náš závazek plnit chceme,“ uvedla Černochová. Ocenila také, že nově se ke splnění dvouprocentního závazku letos přihlásila i Francie.
Dalším tématem dnešního ministerského jednání byla pokračující pomoc Ukrajině, která čelí ruské vojenské agresi již bezmála dva roky. „Diskutovali jsme o dalším vyzbrojování ve prospěch Ukrajiny i sami sebe, protože kapacity v zemích NATO se tenčí,“ uvedla Černochová s tím, že naopak Rusko se vzhledem ke svému přepnutí na válečnou ekonomiku dostává ve vyzbrojování velmi dopředu.
Členské státy NATO, včetně Česka, mají podle Černochové na svém území zbrojovky s výrobními kapacitami, nicméně tyto společnosti se často potýkají s nejrůznějšími problémy bránícími výrobě. „Některé firmy nám říkají, že narážejí například na neochotu peněžních ústavů poskytovat jim finanční prostředky,“ uvedla ministryně. Se zástupci zbrojního průmyslu má v úmyslu jednat příští týden a zjistit od nich konkrétního informace o jejich potížích.
Podle šéfa NATO je podpora Ukrajiny investicí do vlastní bezpečnosti aliance. Je proto třeba zajistit, že Ukrajinci mají k dispozici potřebné zbraně, dodal Stoltenberg.
Na závěrečné tiskové konferenci generální tajemník NATO zmínil, že pomoc Ukrajině v posledních dnech zvýšilo několik zemí, například Kanada, Finsko či Norsko. Ukrajincům posílají náhradní díly pro stíhačky F-16 či protivzdušnou obranu. „Skupina spojenců se spojila s cílem dodat na Ukrajinu milion dronů a 20 spojenců z NATO se rovněž dohodlo na vytvoření odminovací koalice. To vše přispěje k záchraně ukrajinských životů,“ vyjmenoval Stoltenberg. Členem odminovací koalice je i Česko.
Šéf NATO rovněž oznámil, že státy NATO se shodly na vytvoření nového výcvikového a vzdělávacího centra. „Ukrajina bude moci sdílet své zkušenosti z ruské války. A ukrajinské síly budou moci absolvovat výcvik po boku svých spojeneckých protějšků,“ řekl Stoltenberg. „Nadále budeme při Ukrajině, kvůli její bezpečnosti i kvůli té naší,“ dodal.
Stoltenberg rovněž ocenil výsledek nedávného summitu EU, kde šéfové států a vlád jednomyslně schválili balík dlouhodobé finanční pomoci Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu korun). „Očekávám, že i americký Kongres schválí balík pomoci Ukrajině,“ poznamenal.
Podle české ministryně obrany spojenci z NATO jednali i o situaci na Blízkém východě a konfliktu mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Černochová minulý týden Izrael navštívila a následně oznámila, že by se Česká republika mohla zapojit do vytvoření polní nemocnice pro Gazu. Dnes ministryně zdůraznila, že rozhodně nejde o akci, do které by šla Česká republika sama.
„Musíme hledat spojence v podobě zemí, které o něčem takovém uvažují,“ řekla. Předpokládá se, že by polní nemocnice fungovala na lodi. Proto Češi v Bruselu diskutovali se zástupci italské delegace právě o italských zkušenostech z působení v Rudém moři. „Dozvěděli jsme se, že něco takového zvažují i v budoucnu, ale zvažují i tu variantu, že by ta polní nemocnice nebyla na moři, ale přímo na území Egypta, a tady musí mít samozřejmě hlavní slovo v rozhodování Egypt,“ uvedla česká ministryně. Česká republika má podle jejích slov velmi schopné zdravotníky a má možnost „tyto kapacity poskytnout“. Veškerá jednání jsou ale teprve v začátcích. (15. února)