go to the original language article
„`html
Berlín – Spolkový kancléř Olaf Scholz v procesu nazývaném „Berlínský proces“ v rámci přibližování šesti států západního Balkánu k EU sází na větší tempo. „Doufám, že to nebude trvat dalších deset let, než se všech šest států konečně stane členy EU,“ řekl politik v kancléřství v Berlíně. Scholz vystoupil na okraji takzvaného summitu Západního Balkánu společně s předsedkyní Evropské komise Ursula von der Leyen před tiskem.
Kancléř ve svém prohlášení jasně uvedl, že státy mohou do Evropské unie vstoupit jen společně. Na dotaz řekl, že chce vyvinout společnou perspektivu pro všechny, ale že budou existovat země, které velmi rychle splní všechny podmínky, „ty pak nezadržíme (…), ale všichni musí vědět, že budou ve společné budoucnosti a že se nemohou vzájemně blokovat (…).
Konflikty minulosti a nacionalistické tendence
Stále ještě konflikty minulosti ztěžují spolupráci dnes, řekl Scholz. Kritizoval, že dialog k normalizaci mezi Srbskem a Kosovem neprobíhá uspokojivě. „Trvám na tom, že obě strany musí plně plnit své závazky.“ I v jiných zemích je třeba zaznamenat nacionalistickou, štěpící rétoriku. To je nebezpečí pro sjednocování a soužití v míru a prosperitě.
EU nabídla šesti západobalkánským státům Albánii, Bosně a Hercegovině, Kosovu, Severní Makedonii, Černé Hoře a Srbsku přistoupení k EU v roce 2003. Ve svých postupech jsou však v různých fázích. Frustrace balkánských států je občas velká – zejména proto, že Ukrajina a Moldavsko se v důsledku ruské útočné války staly kandidáty na vstup do EU rekordní rychlostí.
Jako konkrétní úspěchy „Berlínského procesu“ za posledních deset let německý kancléř uvedl několik dohod na zlepšení mobility mezi šesti zeměmi, snížení roamingových poplatků, výměnných studentů a regionální partnerství v oblasti klimatu na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie. „Berlínský proces“ byl zahájen v roce 2014 tehdejší německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Tento typ summitu se letos koná již po desáté. (14. října)
„`