go to the original language article
„`html
Již druhý rok v řadě dosáhly migrační toky „rekordních úrovní, ale nejsou mimo kontrolu“, podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Navíc migranti, kteří pokrývají potřebu jako pracovní síla, nejsou také dostatečně integrováni na trhu práce.
V roce 2023 zaznamenalo 38 zemí OECD 6,5 milionu nových „trvalých“ migrantů (včetně osob s povolením k pobytu a evropských občanů), což je nárůst o 10 % ve srovnání s rokem 2022, který již zaznamenal rekordní migrační toky.
Spojené státy, kde Donald Trump, který byl zvolen v nedávných prezidentských volbách, slíbil masové deportace, zůstávají přední zemí cíle s 1,2 milionu nových legálních, trvalých obyvatel, což je nejvyšší úroveň od roku 2006.
Navíc přibližně třetina zemí OECD zažila migrační úrovně rekordu, zejména Spojené království (747 000), ale také Kanada (472 000), Francie (298 000), Japonsko (155 000) a Švýcarsko (144 500).
Na druhé straně míra migračních toků klesla ve třetině zemí oblasti, zejména v Dánsku, Estonsku, Izraeli, Itálii, Litvě a Novém Zélandu.
Většina nárůstu je způsobena rodinnou migrací (+16%), která představuje 43% celkového vstupu, ale také humanitární migrace (+20%) roste, poznamenává OECD.
Míra migrace za prací zůstala stabilní. Přesto integrace migrantů na trhu práce stále dosahuje bezprecedentních úrovní.
Postpandemický růst zaměstnanosti migrantů pokračoval v roce 2023, kdy OECD zaznamenala „celkově historicky vysoké úrovně zaměstnanosti“ na úrovni 71,8%. Nejvyšší míra zaměstnanosti je na Novém Zélandu (82,3%), zatímco ve Francii dosahuje 62,4%.
Současně jsou míry nezaměstnanosti v těchto populacích nízké (7,3%).
„Dnes je o něco pravděpodobnější (u migrantů) být dlouhodobě nezaměstnaný ve srovnání s nezaměstnanými, kteří se narodili v zemi“, poznamenává mezinárodní organizace.
Deset zemí, včetně Kanady (75,8%), Spojeného království (76,3%) a Spojených států (73,3%), stejně jako 27 zemí EU, zaznamenalo „nejvyšší míry zaměstnanosti migrantů, které byly kdy zaznamenány“.
„Silná poptávka po práci ve hostitelských zemích byla jedním z hlavních pohonů migrace v posledních dvou letech,“ vysvětluje ředitel zaměstnanosti a práce OECD Stefano Scarpetta.
„V mnoha zemích OECD, které čelí rozsáhlému nedostatku pracovní síly a hrozícím demografickým změnám, rostoucí počet migrujících pracovníků přispěl k udržitelnému hospodářskému růstu“, pokračuje.
Podíl migrantů mezi podnikateli v zemích OECD se v posledních 15 letech výrazně zvýšil. V roce 2022 bylo v průměru 17% samostatně výdělečně činných migrantů, v porovnání s 11% v roce 2006, uvádí zpráva.
„Veřejná debata o dopadu migrace na trh práce se obecně točí kolem konkurence o pracovní místa mezi migranty a pracovníky narozenými v regionu. Migranti však nejsou pouze konkurenčními pracovníky, ale i zaměstnavateli,“ shrnuje zpráva.
Věda si vědom toho, že tyto „významné toky vyvolaly rozsáhlé obavy“ a zejména „silnou poptávku po přijímacích infrastrukturách“, OECD považuje správu migrace za „stále jemnější rovnováhu“.
Kromě zpřísnění azylových zákonů některé země také začaly zavádět omezení na jiné legální trasy migrace, aby omezily tlak na trh s bydlením a veřejné služby.
MAR_M
„`