go to the original language article
Ljubljana – Extrémní povětrnostní události v Evropě v posledních 40 letech způsobily hospodářské škody ve výši 500 miliard eur, méně než třetina škod byla pojištěna. Slovinsko se řadí mezi země s nejvyššími hospodářskými škodami na obyvatele, protože jen loňské záplavy způsobily přímé škody ve výši téměř 900 milionů eur, přičemž výplaty pojištění byly odhadnuty na 152,3 milionu eur, upozornil minulý týden mezinárodní konferenci pod záštitou Agentury pro pojišťovací dohled (AZN).
Ministr financí Klemen Boštjančič uvedl, že podle zjištění Institutu pro ekonomický výzkum v Slovinsku nemá pojištění svého obydlí téměř pětina obyvatelstva, a upozornil, že je třeba řešit tzv. pojišťovací mezery. „Klimatické změny jsou tady,“ uvedl. Podle Boštjančičeve slov pracuje ministerstvo na systémových řešeních, včetně výhod pro ty s určitým pojištěním. Vytváří pracovní skupinu, ve které budou zástupci vlády, AZN, Slovinské pojišťovací asociace a další.
Podle Boštjančičeve slov byla po srpnových záplavách vloni prioritou státu co nejrychlejší obnova situace. „Přijali jsme řadu opatření, nouzové legislativy a zajistili financování z různých zdrojů,“ připomněl. Nyní je důležité zvýšit povědomí lidí o rizicích přírodních katastrof a o tom, že si pojistí svůj majetek. „Každý musí přijmout svůj díl odpovědnosti,“ dodal.
„Loňský rok byl nejteplejší za téměř dvě století, Slovinsko postihly mrazy, kroupy a katastrofální záplavy,“ uvedl ředitel AZN Gorazd Čibej. V důsledku toho pojišťovny vyplatily rekordní částky na pojištění živelních pohrom, které dosáhly celkem 330 milionů eur. Přesto však zůstává značná tzv. pojišťovací mezera při ochraně proti přírodním katastrofám, upozornil. Podle zjištění institutu se pojišťovací mezera pro povodně odhaduje na přibližně 60 procent domácností, pro zemětřesení pak přesahuje 70 procent. (10. září)