go to the original language article
Letiště, průmyslové objekty a citlivé infrastruktury v Evropě čelí rostoucímu počtu letů dronů, avšak úřady, které v tom vidí ruku Ruska, se potýkají s obtížemi v oblasti detekce, rušení a jejich sestřelování v době míru.
Německá vláda včera oznámila, že povolí policii sestřelovat hrozivé drony po řadě letů nad letišti.
Ve Francii drony v posledních týdnech létaly nad vojenskými zařízeními v Mourmelon, zatímco v Dánsku a Norsku drony létaly nad letišti, což vedlo k přerušení leteckého provozu. V Belgii místní ředitel obranného průmyslu Thales uvedl pro Politico, že dnes je více dronů než před dvěma měsíci.
„Dva incidenty mohou být náhodné. Ale tři, pět, deset? To jsou operace šedé zóny proti Evropě,“ řekla dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.
Mnozí evropští úředníci obviňují Moskvu, že stojí za těmito hybridními operacemi, které se odehrávají v zemích podporujících Ukrajinu a které nemají společné hranice s Ruskem nebo Běloruskem.
„V této fázi jde pouze o to, aby nás vyprovokovali. Patří to mezi nepřátelské kroky Rusů, kteří se nás snaží ponížit,“ komentuje francouzský zdroj.
Také je obtížné prokázat zapojení Moskvy. Ve Francii „v posledních několika týdnech došlo k nárůstu letů dronů nad vojenskými zařízeními, průmyslovými objekty a dalšími citlivými infrastrukturami. Ale nemůžeme je připsat nikomu konkrétnímu,“ uvádí stejný zdroj.
Právní rámec
Nad vojenskými zařízeními v Mourmelon, například, která se nacházejí na ploše větší než město Paříž, „můžeme mít otce, který si koupí čínský dron a nezahrnuje do svého systému „zóny zákazu letového provozu“, který nečte oznámení a o víkendu jde do blízkého lesa a ocitne se v zakázané zóně,“ říká Thierry Bertier, vědecký ředitel Profesionální federace Dronů Bezpečnosti Drone4Sec.
Řešení těchto dronů není snadné
Existuje mnoho míst, která potřebují ochranu (vojenská zařízení, citlivé průmyslové objekty, jako jsou ty, které se podílejí na evropské podpoře Ukrajiny proti Rusku, energetické stanice, kritické dopravní infrastruktury) a existují právní omezení.
Ve Francii „pouze jeden státní úřad může zneškodnit dron,“ připomíná bezpečnostní zdroj, což vylučuje využití soukromých bezpečnostních společností, které používají například rušicí systémy. A v Německu musí vláda objasnit právní nejasnosti, aby policii umožnila sestřelovat hrozivé drony.
Také, když je dron detekován, jak ho zneškodnit a přijmout důsledky nebo škody v zemích, které jsou oficiálně v míru?
„Už nejsme zcela v době míru, protože jsme současně v době míru a ne tak daleko od konfliktu,“ říká admirál Nicolas Vaujour, velitel francouzského námořnictva, vyjadřující svou nespokojenost s tím, že existují překážky v rozvoji obranných prostředků. „V určitém okamžiku se buď bráníme, nebo se nebráníme?“
Rušení je účinný prostředek, ale obtížné v obytných oblastech. „Hrozí, že vytvoříme rušení v mnoha věcech,“ říká Thierry Bertier.
„Rušení má nevýhodu. Zabraňuje ti vidět zápas PSG-OM,“ žertoval admirál Vaujour během Strategických setkání Středomoří (Rencontres stratégiques de la Méditerranée).
Pokud jde o sestřelení dronu, střílení na něj nebo jeho zachycení jiným dronem představuje riziko. Na konci září v Dánsku se úřady rozhodly je nesestřelovat kvůli bezpečnosti občanů.
Pád dronu může způsobit škody. Jeho sestřelení střelnou zbraní vyžaduje vytvoření zdi z kulek, jak to dělají ukrajinští vojáci proti ruským dronům.
„Je velmi obtížné zasáhnout vzdušný dron,“ říká námořník francouzské fregaty za kulometem 12,7 během námořního cvičení ve Středomoří. Jeho zbraň má dostřel 900 metrů proti dronu a střílí 500 ran za minutu. Mezi nimi jsou i dráždivé střely, které umožňují přizpůsobit dávky cíli. Policista s takovou zbraní na rameni by měl větší potíže. (9/10/25)