Bratislava – Opoziční Progresívne Slovensko (PS) vytýká slovenské vládě nečinnost v zahraniční politice. Kritizuje premiéra Roberta Fica (Smer-SD) a ministra zahraničních věcí Juraje Blanára (Smer-SD), že nezaujali jasný postoj vůči posledním rozhodnutím Spojených států vůči Grónsku a EU. Zástupci PS o tom informovali na pondělní tiskové konferenci, uvádí TASR.
Lídr hnutí PS Michal Šimečka poukázal na krizi mezi USA a Evropskou unií, která může mít podle něj přímý dopad na bezpečnost a ekonomiku Slovenska. Upozornil také na hrozbu prezidenta USA Donalda Trumpa uvalit dovozní cla na osm zemí Evropy, včetně členských států EU, dokud se nevyřeší otázka získání Grónska Spojenými státy.
Premiér i ministr zahraničních věcí podle Šimečky už měli zaujmout k těmto vyjádřením postoj. Šimečka označil situaci za stav maximální politické pohotovosti. Stejně tak měl podle něj premiér už informovat i o setkání s Trumpem v USA na Floridě.
„Slovenská veřejnost v této fázi neví nic ani o parametrech té dohody o výstavbě jaderného reaktoru, ale neví nic ani o tom, co proběhlo na setkání mezi premiérem Ficem a prezidentem Trumpem. Zda slovenský premiér tlumočil americkému prezidentovi naše zájmy, zájmy EU, zda odsoudil americkou intervenci ve Venezuele nebo plány na obsazení Grónska, zda mu řekl, že obchodní válka bude kontraproduktivní, zda se zasadil o principy mezinárodního práva,“ podotkl Šimečka.
Člen předsednictva PS Ivan Korčok podotkl, že ještě před cestou do USA měl premiér jasně vymezit cíle návštěvy. To a stejně tak neinformování o setkání považuje za selhání vůči partnerům. Ficovi také vytýká, že okamžitě nereagoval na Trumpovy hrozby o zavedení cla. V takové situaci by také bylo podle PS na místě svolání Bezpečnostní rady SR.
Poslanec Národní rady SR Tomáš Valášek (PS) upozornil, že „normální“ vláda by v tomto případě jednala s partnery o možnostech ztráty USA jako spojence. Uvažovat by také podle něj měla o vyšších investicích do obrany.
Šéf diplomacie Juraj Blanár prohlásil, že Slovensko respektuje suverenitu a teritoriální integritu jiného státu a proto na základě uplatňování stejných pravidel a principů mezinárodního práva považuje Grónsko za součást Dánska, stejně jako považuje Krym za součást Ukrajiny či Kosovo za součást Srbska.
Trump uplynulou sobotu pohrozil, že na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Velkou Británii, Nizozemsko a Finsko uvalí od 1. února desetiprocentní dovozní clo. Clo má platit do té doby, než se vyřeší otázka získání Grónska Spojenými státy. Clo se přitom od 1. června může zvýšit až na 25 procent. (19. ledna)
„Nevíme, zda slovenský premiér tlumočil americkému prezidentovi naše zájmy, zájmy EU, zda odsoudil americkou intervenci ve Venezuele nebo plány na obsazení Grónska, zda mu řekl, že obchodní válka bude kontraproduktivní.“ Michal Šimečka.
go to the original language article
