go to the original language article
Portugalsko bylo v roce 2023 členským státem Evropské unie (EU) s nejvyšším procentem energetické chudoby, a to 20,8 %, stejně jako Španělsko, oznámila dnes Evropská komise a žádá větší ochranu pro zranitelné spotřebitele.
Údaje jsou obsaženy ve zprávě o stavu Unie energetiky, dnes zveřejněné Evropskou komisí v Bruselu, v níž se uvádí, že nejvyšší procenta osob neschopných udržet svůj domov řádně vytápěný byla v loňském roce zaznamenána v Portugalsku a Španělsku, oba státy s 20,8 %, následovány Bulharskem (20,7 %) a Litvou (20,0 %).
Naopak Lucembursko (2,1 %), Finsko (2,6 %), Slovinsko (3,6 %) a Rakousko (3,9 %) vykázaly nejnižší procenta, pokud jde o energetickou chudobu, uvádí instituce a upozorňuje, že v rámci 27 členských států není schopno udržet svůj domov řádně vytápěný v průměru 10,6 % populace EU.
Ve srovnání s rokem 2022 došlo k nárůstu tohoto procenta o 1,3 procentního bodu na pozadí energetické krize a inflace.
Komise zdůrazňuje, že situace energetické chudoby se liší „mezi zeměmi EU, které prosazují opatření na ochranu rodin“, a uvádí, že členské státy „mohou jednat, aby zajistily přístup k základním službám a ochránily zranitelné spotřebitele před nadměrnými náklady, čímž přímo bojují proti energetické chudobě“.
Kromě toho Evropská komise uvádí, že „nová legislativa trhu s energií lépe ochrání zranitelné domácnosti a ty, které jsou postiženy energetickou chudobou, před odpojením“.
„V případě krize cen zemního plynu mohou mimořádná opatření na úrovni EU pomoci chránit spotřebitele prostřednictvím zásahů do cenových stropů pro maloobchodní ceny,“ uvádí se ještě.
Jedno z opatření zavedených v rámci nové legislativy pro trh s energií bylo vytvoření Sociálního fondu pro klima, který by měl od tohoto roku mobilizovat nejméně 86,7 miliardy eur z příjmů Systému obchodování s emisními povolenkami Evropské unie pro období 2026-2032, včetně spolufinancování z 25 % členských států, aby přispěl k sociálně spravedlivému přechodu k klimatické neutralitě.
Předpokládá se, že fond bude financovat opatření a investice, které členské státy přijmou ve svých sociálních klimatických plánech do června 2025, aby tak pomohly kompenzovat očekávané zvýšení účtů za energie v důsledku zavedení ceny uhlíku pro vytápění a dopravu.
Podle zprávy o stavu Unie energetiky, v prvním pololetí roku 2024 pocházelo poloviny produkce elektřiny v rámci EU z obnovitelných zdrojů.
Pokud jde o plyn, když se EU snažila být nezávislá na dodávkách z Ruska kvůli ruské invazi na Ukrajinu, podíl ruského plynu na dovozu do EU klesl z 45 % v roce 2021 na 18 % v červnu 2024.
EU rovněž stanovila cíle pro snižování poptávky po plynu, které umožnily snížení spotřeby o 138 miliard kubických metrů mezi srpnem 2022 a květnem 2024.
EU dosáhla 19. srpna svého cíle pro skladování zimního plynu ve výši 90 %, dlouho před plánovaným termínem 1. listopadu.