go to the original language article
Portugalská vláda hájila „sjednocenou a velmi silnou“ odpověď Evropské unie (EU) na hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést cla na některé členské státy kvůli odporu vůči kontrole Grónska Spojenými státy.
„Nebudu předjímat rozhodnutí, která přijme Evropská rada na úrovni premiérů a předsedů vlád, ale musí to být sjednocená a poměrně silná odpověď, protože existují linie, které se nepřekračují, a suverenita států je jednou z nich,“ řekl ministr financí Joaquim Miranda Sarmento v Bruselu.
„Budeme o tom diskutovat dnes a zítra [na dnešním zasedání Euroskupiny a na úterním zasedání Ecofinu] a ve čtvrtek je Evropská rada,“ dodal při rozhovoru s portugalskými novináři při příchodu na zasedání ministrů financí eurozóny, několik dní poté, co Trump pohrozil zavedením cel ve výši 10 % a 25 % na osm evropských zemí, z nichž šest je z EU, v kontextu napětí ohledně autonomního území Dánska, Grónska.
Joaquim Miranda Sarmento uvedl, že EU je připravena „jednat společně, posoudit různé možnosti, přičemž toto je červená linie, kterou Unie nemůže nechat překročit“.
Člen vlády se zdráhal upřesnit možné přístupy, pouze uvedl, že „na stole je několik nástrojů“, z nichž jedním je nástroj proti nátlaku s odvetnými opatřeními dosahujícími 93 miliard eur.
„Nebudeme předjímat řešení, ale není možné přijmout, že ještě k tomu země, která je spojencem Evropy v NATO, země, která má s Evropou největší obchodní vztahy na světě, může zpochybňovat suverenitu části členského státu,“ vyjmenoval.
Ministr financí ujistil: „Portugalsko bude vždy stát na straně kompromisu, většinového řešení a obrany Evropy.“
Na otázku ohledně možného dopadu amerických opatření Joaquim Miranda Sarmento uvedl, že Portugalsko má „pohodlnější a robustnější pozici pro zvládnutí případných negativních vnějších šoků“.
Na příští čtvrtek je plánován mimořádný evropský summit, který svolal předseda Evropské rady António Costa poté, co Donald Trump prohlásil, že hodlá uvalit cla (10 % v únoru a 25 % v červnu) na zboží z osmi evropských zemí kvůli odporu vůči kontrole Spojených států nad Grónskem, mezi nimiž je šest členských států EU (Dánsko, Švédsko, Francie, Německo, Nizozemsko a Finsko) a další dva (Norsko a Spojené království).
Setkání na nejvyšší úrovni lídrů EU se koná v kontextu napětí ohledně dánského autonomního území, které je terčem nároků amerického prezidenta.
Přibližně před rokem, když se ujal druhého mandátu v čele Bílého domu, Donald Trump zavedl cla proti několika územím, mezi nimiž byla i EU, ale hrozby byly vyřešeny prostřednictvím obchodní dohody podepsané Bruselem a Washingtonem v loňském létě, která stanovila maximální hranici 15 % celních sazeb.
Jisté je, že tváří v tvář loňskému obchodnímu napětí EU dokonce vypracovala balíček odvetných cel ve výši 93 miliard eur vůči Spojeným státům, který je zmrazen do února, přičemž blok může k tomuto seznamu sáhnout, pokud se nové Trumpovy hrozby naplní.
Donald Trump už měsíce trvá na tom, že Spojené státy musí kontrolovat Grónsko, autonomní území Dánska a člena NATO, přičemž považuje za nepřijatelné cokoli jiného než to, aby byl tento arktický ostrov v amerických rukou.
Grónsko, rozsáhlý arktický ostrov s 57 000 obyvateli, má významné nerostné zdroje, z nichž většina je dosud neprozkoumaná, a kromě toho strategickou polohu.