pl flag go to the original language article
This article has been translated by Artificial Intelligence (AI). The news agency is not responsible for the content of the translated article. The original was published by PAP.

Evropská komise udělila souhlas s poskytnutím pomoci Polskem na výstavbu jaderné elektrárny; první 4 mld PLN na investici ještě v tomto měsíci – informoval v úterý premiér Donald Tusk. Souhlas s poskytnutím podpory byl udělen v rekordně krátkém čase – dodal ministr energetiky Miłosz Motyka.

Evropská komise v úterý oficiálně udělila souhlas s poskytnutím veřejné pomoci Polskem na výstavbu jaderné elektrárny.

„Máme to! Miliardy veřejné pomoci na výstavbu první polské jaderné elektrárny. Je souhlas Evropy a jsou peníze. První čtyři miliardy ještě v tomto měsíci,” napsal na portálu X premiér.

Ministr Motyka upozornil, že je to další krok směrem k výstavbě první polské jaderné elektrárny. Dodal, že rozhodnutí bylo vydáno v rekordně krátkém čase, necelých 12 měsíců. „My jsme podali žádost, provedli proces a získali souhlas v rekordním čase (…) necelého roku. Nyní přecházíme do klíčové fáze investice. To je reální rozměr energetické transformace, to je budování energetické suverenity, to je záruka stabilní energie a energetické bezpečnosti,” řekl Motyka ve videu zveřejněném na X.

„Polsko je dnes nejrychleji rostoucí velkou ekonomikou v EU. Potřebujeme stabilní a bezpečný zdroj energie. Takovým zdrojem je právě jaderná energetika,” řekl ve videu zveřejněném na X ministr financí a hospodářství Andrzej Domański.

Během tiskové konference po zasedání Rady ministrů Motyka uvedl, že zelená pro veřejnou pomoc od Evropské komise při výstavbě jaderné elektrárny znamená, že nyní bude Polsko moci „volně zahájit další investiční kroky v této oblasti”. Dodal, že v roce 2027 bude podána žádost o povolení k výstavbě elektrárny a v roce 2028 začnou stavební práce: „vylití prvního betonu pod reaktor, aby bylo vše podle plánu dotaženo v roce 2036, aby bylo tehdy možné zahájit faktické spuštění jaderné elektrárny”.

Ministerstvo energetiky upozornilo v úterním komunikátu, že Evropská komise akceptovala „kompletní model podpory pro projekt výstavby první jaderné elektrárny v Polsku (…) v souladu s očekáváními polské strany”. Dodalo, že Polsko podalo žádost o notifikaci v září 2024 a rozhodnutí padlo „téměř dvakrát rychleji než v případě posledního tohoto typu rozhodnutí v Evropě”.

„Výstavba první polské jaderné elektrárny se stává faktem a rozhodnutí Evropské komise podtrhuje obrovskou sílu projektu, který realizujeme. (…) Energie z jádra bude jedním z pilířů polského energetického mixu. Dnes jsme učinili mimořádně důležitý krok směrem k jejímu uvolnění. Jaderná energetika se stane pilířem polské elektroenergetické bezpečnosti a motorem našeho hospodářského rozvoje. Už dnes jsme 20. ekonomikou světa. S jádrem můžeme dosáhnout ještě dál,” sdělil Motyka, citovaný v komunikátu Ministerstva energetiky. Resort rovněž zdůraznil, že první jaderná elektrárna v Polsku je největší investicí v energetickém sektoru v historii Polska.

Resort vysvětlil, že mechanismus podpory zahrnuje tři základní prvky: dokapitalizování investora, tedy společnosti Polskie Elektrownie Jądrowe (PEJ) státem, státní záruky pro projekt pokrývající 100 procent dluhového financování a dvoustranný kontrakt na rozdíl pro fázi provozu elektrárny.

Dodalo, že kontrakt na rozdíl bude zkrácen ze 60 na 40 let, což zůstává v souladu s cyklem splácení zadlužení. Předpokládá také zapojení dlouhodobých trhů (PPA, forward) do systému vypořádání a možnost flexibilního přizpůsobení výroby, pokud to bude ekonomicky a technicky odůvodněné.

„Přijatý model zajišťuje investorovi předvídatelné příjmy a zároveň chrání odběratele. Byl zaveden mechanismus sdílení mimořádných zisků, které – pokud nastanou – půjdou přímo do státního rozpočtu a budou moci financovat veřejné úkoly. Kontrakt na rozdíl je také nástrojem, po kterém sahají jiné země Evropské unie rozvíjející jadernou energetiku: Česko, Belgie, Švédsko, Francie, Nizozemsko či Bulharsko,” napsal resort energetiky.

Jak bylo uvedeno, až 30 procent produkce bude prodáváno v rámci aukcí PPA a zbývajících 70 procent půjde na organizované trhy (burzy), při plné transparentnosti procesu.

Finanční model ověřený Evropskou komisí předpokládá realizační cenu na úrovni pod 500 PLN za MWh, která je konkurenceschopná zejména s ohledem na četné výhody, které jaderná elektrárna zajistí pro celý elektroenergetický systém.

Polská jaderná elektrárna má mít výkon 3750 MW. Předpokládaný koeficient využití výkonu elektrárny v roce 2040 činí cca 88,5 procenta, uvedl resort v komunikátu.

Náměstek ministra energetiky a zmocněnec vlády pro strategickou energetickou infrastrukturu Wojciech Wrochna, citovaný Ministerstvem energetiky, zhodnotil, že rozhodnutí Evropské komise je jednou z klíčových etap tohoto projektu. Dodal, že v rámci dialogu s Evropskou komisí polská strana vysvětlila „veškeré, i ty nejmenší” pochybnosti Komise. „Získání finálního rozhodnutí Evropské komise je završením nesmírně těžké práce našeho týmu. Sloužila k vypracování mechanismu, který umožní financování a realizaci projektu výstavby jaderné elektrárny se zohledněním zájmu státu, investora a co je nejdůležitější, odběratelů elektrické energie. (…) Tato investice vznikne – jsme o tom přesvědčeni,” vysvětlil Wrochna.

Jak řekl premiér Tusk před úterním zasedáním vlády, výstavba elektrárny „bude moci odstartovat naplno, a to ještě v prosinci”. Prohlásil, že byly v plné výši zajištěny finanční prostředky, tedy částka 60 mld PLN. V souvislosti se souhlasem Evropské komise Tusk uvedl, že to byla „podmínka naprosto nezbytná a vůbec ne tak snadno dosažitelná”. – Skutečně budeme moci tuto výstavbu zahájit s odpovídajícím rozmachem, aby elektřina z první jaderné elektrárny v Polsku začala proudit co nejrychleji – řekl.

Společnost Polskie Elektrownie Jądrowe, která je ze 100 procent vlastněna státem, je investorem a budoucím provozovatelem první jaderné elektrárny vznikající na Pomořansku v rámci Programu polské jaderné energetiky z roku 2020. Elektrárna v lokalitě Lubiatowo-Kopalino má mít tři bloky v technologii AP1000 Westinghouse. Zhotovitelem bude konsorcium Westinghouse-Bechtel. Vylití takzvaného prvního jaderného betonu je plánováno na rok 2028, zahájení komerčního provozu prvního bloku má nastat v roce 2036. (9.12.2025)