go to the original language article
Právní rámec nabízený v Evropě osobám LGBTIQ+ zůstává nerovný a jejich práva jsou v některých členských zemích stále více ohrožena. Rozdíly mezi legislativou o manželství a občanském partnerství, spolu s novými právními omezeními zavedenými v některých zemích, zkoušejí rámec rovnosti EU.
Poslední tvrdý úder proti osobám LGBTIQ+ v rámci EU: novela slovenské ústavy, která vstoupila v platnost v sobotu 1. listopadu, uvádí, že země „uznává pouze dvě pohlaví, mužské a ženské“.
Tato novela také vyhrazuje adopci pro manželské páry, čímž de facto vylučuje páry stejného pohlaví, neboť homosexuální manželství je na Slovensku zakázáno. Nahradní mateřství je tam výslovně zakázáno.
Slovenská ústava již definuje manželství jako svazek muže a ženy, v novele z roku 2014, přijaté v době, kdy byl u moci současný nacionalistický premiér Robert Fico.
Tato radikální změna nyní staví národní právo nad právo Evropské unie. Uvádí, že „suverenita“ Slovenska v oblasti „kulturních a etických otázek“ má přednost před evropským právem.
Fico, který se vrátil k moci v roce 2023, byl často v rozporu s EU. Kritické hlasy varovaly, že ústavní reforma by mohla Slovensko dostat do konfliktu s ustanoveními evropských smluv. Benátská komise, poradní orgán Rady Evropy ve Štrasburku pro ústavní otázky a neevropská organizace na ochranu lidských práv, také vyjádřila kritiku před hlasováním o této reformě.
Veřejný ochránce práv na Slovensku, Róbert Dobrovodský, prohlásil, že tato reforma „není cestou k spravedlivější a humánnější zemi“ a že „možné zpochybnění přednosti základních práv a svobod vyplývajících z mezinárodních smluv a práva EU nad slovenským právem nepřispívá k právní jistotě obyvatel země, zejména těch, kteří patří k menšinám“.
LGBTIQ+ je obecný termín, který zahrnuje širokou škálu sexuálních orientací a genderových identit, nad rámec heterosexuálnosti a cisgender identity. Zahrnuje lesby, gaye, bisexuály, transgender osoby, intersexuály, queer osoby/ve zkoumání a další osoby zastoupené symbolem +.
V rámci EU je Maďarsko také často kritizováno za svůj ústup v oblasti práv osob LGBTIQ+. Nacionalistický premiér Viktor Orbán je po léta omezuje ve jménu „ochrany dětí“, a letos jeho vládní koalice přijala legislativní změny, které mají za cíl zakázat pochody hrdosti.
Nerovnosti v oblasti práv souvisejících s manželstvím a občanským partnerstvím
Legalizace manželství pro všechny je trvalým předmětem sporu v rámci EU. Zatímco některé země ji přijaly před několika lety, jiné se stále potýkají s přísnými pravidly a politickým patem.
1. října 1989, v Dánsku, se několik homosexuálních párů stalo prvními na světě, kteří se civilně spojili, čímž získali právní status svého vztahu, aniž by však získali status manželství. Prvním státem, který povolil manželství osob stejného pohlaví, byly Nizozemsko v dubnu 2001.
Od té doby následovalo 21 dalších evropských zemí, z nichž 15 je členy EU: Andorra, Rakousko, Belgie, Spojené království, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Island, Irsko, Lucembursko, Malta, Norsko, Portugalsko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a knížectví Lichtenštejnsko.
Některé evropské státy povolily občanské partnerství mezi osobami stejného pohlaví, aniž by legalizovaly homosexuální manželství, zejména Itálie, Maďarsko, Chorvatsko, Kypr, Lotyšsko, Česká republika a knížectví Monako.
Manželství obvykle poskytuje páru úplné právní uznání, včetně práv týkajících se adopce, dědictví a sociálních dávek. Naopak občanské partnerství nabízí pouze část těchto výhod a značně se liší od země k zemi.
V Polsku jsou návrhy na legalizaci občanského partnerství pečlivě zkoumány již léta, nejen pod předchozí vládou strany Právo a spravedlnost (PiS) a bývalým prezidentem Andrzejem Dudou, ale také čelí odporu jeho nástupce, Karola Nawrockého.
V období 2015 až 2023 se vláda PiS důrazně postavila proti jakékoli iniciativě směřující k legalizaci občanského partnerství, přičemž téměř milion Poláků žije v nesezdaném soužití, včetně heterosexuálních a homosexuálních párů. Obhajující katolickou vizi, PiS byl proti udělování větších práv sexuálním menšinám.
Středová strana současného premiéra, Donald Tusk, se zavázala legalizovat občanská partnerství ve své zemi, která je tradičně katolická a v současnosti uznává manželství pouze mezi mužem a ženou. Několik pokusů o legalizaci, včetně pro páry LGBTIQ+, selhalo za posledních dvacet let.
V říjnu vláda představila návrh zákona na legalizaci občanských partnerství, včetně těch mezi osobami stejného pohlaví, označujíc ho za „pokrok“ pro práva osob LGBTQ+. Tento text, nazvaný „zákon o nejbližších rodičích“, by poskytl nesezdaným párům práva v oblasti dědictví, bydlení a přístupu k lékařským informacím, ale neumožnil by jim adoptovat děti.
V sousední České republice mohou páry stejného pohlaví uzavřít registrované partnerství, ale nemohou se oženit. PACS je v zemi možný od července 2006. Nicméně osoby z komunity LGBTIQ+ stále nemají stejná práva jako zbytek české populace, uvedli účastníci pražské Pochodu hrdosti agentuře ČTK.
Bulharské právo také neuznává manželství mezi osobami stejného pohlaví, i když byla uzavřena legálně v zahraničí. Ačkoli je diskriminace na základě sexuální orientace zakázána, absence právního uznání způsobuje vážné problémy v oblasti rodičovských práv a dědictví. V případě úmrtí toho z rodičů, který je právně uznán, se může přeživší partner a dítě ocitnout bez právního spojení nebo zastoupení, což vyvolává složité otázky týkající se opatrovnictví, dědictví a blaha dítěte.
EU se snaží posílit práva a bezpečnost osob LGBTIQ+
Agentura pro základní práva Evropské unie varovala ve zprávě zveřejněné v září, že komunita LGBTIQ+ je instrumentalizována v klimatu rostoucí nebo přetrvávající intolerance a sektářství, stejně jako v rámci intenzivních kampaní nenávisti online, šířených na sociálních sítích a ve veřejném prostoru.
Minulý květen devět členských států EU (Itálie, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko, Litva, Lotyšsko, Česká republika a Slovensko) nepodepsalo prohlášení předložené belgickým předsednictvím, které propagovalo politiky ve prospěch komunit LGBTIQ+. Bylo připraveno u příležitosti Mezinárodního dne proti homofobii, transfobii a bifobii.
Minulý měsíc Evropská komise prohlásila, že navzdory zvýšené sociální akceptaci osob LGBTIQ+ v rámci EU za posledních pět let, nadále čelí nepřiměřeným a nepřijatelným úrovním nenávisti, násilí a diskriminace. Následně přijala svou strategii pro rovnost osob LGBTIQ+ na období 2026-2030, která má za cíl bojovat proti nenávisti a podporovat svobodu a rozmanitost v EU a mimo ni.
Aby ochránila členy komunity LGBTIQ+ před diskriminací, zvažuje Brusel také předložit návrh na boj proti projevům nenávisti online.
V tiskové zprávě Komise také uvedla, že chce zakročit proti „konverzním terapiím“ – pseudovědeckým praktikám, které se snaží změnit sexuální a/nebo romantickou orientaci, identitu nebo genderovou expresi osoby, aby je přizpůsobily heterosexuálním a cisgender normám – zaměřeným na osoby LGBTIQ+. Více než milion lidí podepsalo petici v květnu, která vyzývala EU, aby tyto praktiky zakázala.
Nicméně evropská komisařka pro rovnost uvedla AFP, že Brusel nezakáže tyto praktiky. „Nemůžeme je zakázat, protože by to zasahovalo do pravomocí členských států,“ prohlásila Hadja Lahbib.
Byla však jasná ve svém přesvědčení: „Je zřejmé, že všech 27 musí tyto praktiky zakázat.“
Tento článek je klíčovým příběhem ENR. Jeho obsah je založen na informacích zveřejněných agenturami, které se účastní ENR