go to the original language article
V potřebě, aby byla Evropa lépe vybavena k tomu, aby jednala a „čelila autonomně, koordinovaným způsobem a s přístupem 360 °, bezprostředním a budoucím výzvám a hrozbám“, se uvádí v textu závěrů Evropské rady, jak je zdůrazněno a jak bylo vyjádřeno také z řecké strany.
Členské státy by měly „převzít iniciativu k realizaci všech prioritních oblastí, které byly určeny na úrovni EU“, v souladu s mapou cesty pro evropskou obrannou připravenost, která byla představena Vysokou představitelkou. Dále se uvádí, že „využitím strategického zaměření, aby Evropa rozvinula celé spektrum moderních schopností, které jsou potřebné, v plném souladu s NATO“, se zmiňuje o podpoře Evropské obranné agentury a na základě soudržného celkového přístupu.
Dále vyzývá členské státy, aby dokončily proces vytváření koalic schopností ve všech prioritních oblastech do konce roku a aby se pustily do konkrétních projektů, které by měly začít v první polovině roku 2026. Cílem je snížit strategické závislosti a pokrýt kritické průmyslové mezery, ale také být schopny lépe dodávat vybavení v požadovaných množstvích a tempem.
Současně Evropská rada odsuzuje porušování vzdušného prostoru mnoha členských států a zdůrazňuje ve dvou bodech závěrů, že by měly být zohledněny hrozby na ostatních hranicích EU, „zdůrazňující význam zajištění obrany všech pozemních, vzdušných a námořních hranic EU. Bezprostřední hrozby na východním křídle EU a poskytování konkrétní podpory členským státům musí být řešeny jako prioritní otázky“.
V textu závěrů se Evropská rada zmiňuje o intenzivních hybridních útocích Ruska a Běloruska a o nedávných porušeních vzdušného prostoru EU a zdůrazňuje „význam úzké spolupráce mezi členskými státy pro celkové posílení jejich obranných a bezpečnostních schopností“. Vůdci EU se rozhodli, že aby reagovali na nejbezprostřednější potřeby a hrozby, měly by se práce zaměřit zejména na konkrétní projekty pro posílení společných snah členských států „zlepšit své schopnosti v oblasti proti-dronové a vzdušné obrany, koordinovaným způsobem“.
Dále vyzývá členské státy k urychlení společného rozvoje prostorových zdrojů a zdůrazňuje význam správného fungování a další integrace evropského obranného trhu v celé Unii, včetně přeshraničního přístupu k dodavatelským řetězcům v oblasti obrany.
Současně se klade důraz na dozor nad plánem, přičemž se zdůrazňuje „efektivní politický dohled a koordinaci pro sledování pokroku a zintenzivnění práce ministrů obrany v Radě, pokud jde o obrannou připravenost Evropy“. Tyto práce budou založeny na výroční zprávě o obranné připravenosti.
Na závěr se v textu závěrů zdůrazňuje význam úzké spolupráce s Ukrajinou a její integrace do evropského obranného průmyslu. (23/10/25)